Jó, datle zrály

Thanks god, it's "friday". Vim, primitivně řekněme vypůjčená replika, ale nejlíp to vystihuje situaci. Posledních čtrnáct dní je prostě pekelných. Pruda v práci, která osciluje od totální nudy až po stav, kdy nevim, kde mi hlava stojí. K tomu to báječný letní počasí, který přineslo ještě větší sluníčko než sme doufali, navíc podpořený 85 procentní vlhkostí. Prádelna.

K létu taky patří ovoce. Toho kolem vyprahlýho Muškátu samozřejmě moc neroste, ale čeho je dost, jsou datlový palmy. Ty si tu rostou asi jako ... břízy u nás. Nebo tak nějak. Takže datel jako všude (rozmázlý na botě, to je něco mezi lejnem a lepivou žvejkou, humus). 
Kvalitní úrody využili námezdníci z Indie a začli se šplhat na palmy lemující dálnici. Celkem vtipná situace, kdy chlapík v modrém mundůru, s nožem v ruce a žlutou helmou, se šplhá po kmenu a odřezává trsy datlí pro dalších padesát indů pod ním. Fotky žádný, neb přístroj dopremával. Pověstná Japonská kvalita je dávno fuč ... 

Od datlí pryč, páč nastává poslední víkend v horkym Ománu a v pátek resp. ve středu odlet směr Európa. Konečně. Zahrádky, dvanáctky, osumnáctky (v mini), zakázaný jídlo (prasátko) a jiný radosti. Po tom půl roce to bude krásnej 4 týdenní relax.

A nakonec pražská tlupa dnes potvrdila na Srpen příjezd do Ománu. Bez ženskejch. Toho se trochu obávam. Vlastně, rači bych tu s nima ani nebyl :D Známe, jak se utrhnou ze řetězu ... ale ono je to vedro zchladí :)

Každopádně se jedná o odvážný čin, který si vyžádá víc než kapku alkoholu. Výlet do vypečený trouby - to se cenní! I tak to má ale plus. Několika denní výlet na jih Ománu, do Salalah. Přes léto je tam období monzunových deštů, arabsky Khareef. A všechno se zelená, pučej banány, řeky se rozlejou ... a ženský odhodí burky. Fantazie. Letadlem sme tam za hodinu a půl a pak už stačí si půjčít 4 wheela a vydat se do lesů. A když mám na mysli les, tak tim opravdu mínim víc než 10 stromů na kilometr čtvereční ;