U Lamy

Nevyhnutelné dnešní půlnocí zaklepalo na dveře a bez ptaní se vetřelo do života. Nepříjemnej, otravnej vetřelec - ramadán. Zavřeli se všechny restaurace a otevřou až po západu slunce. Nesmí se pít, jíst a šukat přes den. Očista to má bejt. Pche ... Tedy ne že by mi ta třetí věc nějak hrozila. Samozřejmě je to platný jen pro poblázněný muslimy, konekonců ať si dělaj co chtěj. Každopádně hladovět kvůli nim nehodlam, stejně jako pít v práci. Sice se musim uklidit do kumbálu, kam postící se muslim nevidí, ale aspoň něco. Heinzovy fazole s chlebem. To bylo dneska, zejtra bude asi písmenková polívka. Taky s chlebem. Pak už nevim. Auto neni, řidičák taky ne. Mafiánská undergroundová půjčovna nebere telefon (potřebuju prověrku?) a maník, co mi má zařídit ománskej řidičák výměnou za nějakej šustivej bakšiš pro změnu taky nebere telefon. Šmejd. Předpověd na další dny tedy dost proměnlivá, spíš zataženo s bouřkama. Švihnout tu nějradši se všim, už toho je za ty, téměř, tři roky fakt hodně.

Optimistickej post? Tak to sem si taky myslel, že po nechtěnym příjezdu zpět do pekla, bych moh napsat. Začátek značně slibnej, na letišti vypadlo 789 indů a pakistánců ze tří letadel, polovina v pitoreskních rouškách, snad aby se nenakazila swine flu, a vytvořila čmoudí koridor na pasový kontrole. Štau jak u Mnichova - polovina se zasekla na novym systému, uvedenym do provozu, s velkou pompou, před půl rokem. Čipový ID karty prostě systém pro dobrou polovinu odmítal a zbytek čmoudů zmateně pobíhal a drnčel indčtinou na rozkazy imigračních úředníků. Welcome to future Oman. Příjezd na barák, oblečení nevypraný, nevyžehlený. Nablblá housemate vzkázala, že nepřijde, že až bude doma madam. Jako by ji, při jejim věku, snad chtěl někdo ... povalit na postel a znásilnit? Fuck hnedle při entreé. Rvu prádlo do pračky. Den v práci, nová budova, nové místo, krásní a vtipní kolegové a zahalené kolegyně. Potřesení ruky s master of da boss a zavedení řeči na jak to ale máme pěkné počasí. Na o