U Lamy

Dlouho žádnej post a protože se všechno divne zvrtlo a všechno je špatně tak tim uzavíram blog z Ománu. Už nemam sílu cokoliv psát, "vtipnýho" už vůbec ne. Zbývaj mi 3 měsíce do konce a chalas. Evropa je sice v hajzlu, ale tady už to nedávam ...

Nevyhnutelné dnešní půlnocí zaklepalo na dveře a bez ptaní se vetřelo do života. Nepříjemnej, otravnej vetřelec - ramadán. Zavřeli se všechny restaurace a otevřou až po západu slunce. Nesmí se pít, jíst a šukat přes den. Očista to má bejt. Pche ... Tedy ne že by mi ta třetí věc nějak hrozila. Samozřejmě je to platný jen pro poblázněný muslimy, konekonců ať si dělaj co chtěj. Každopádně hladovět kvůli nim nehodlam, stejně jako pít v práci. Sice se musim uklidit do kumbálu, kam postící se muslim nevidí, ale aspoň něco. Heinzovy fazole s chlebem. To bylo dneska, zejtra bude asi písmenková polívka. Taky s chlebem. Pak už nevim. Auto neni, řidičák taky ne. Mafiánská undergroundová půjčovna nebere telefon (potřebuju prověrku?) a maník, co mi má zařídit ománskej řidičák výměnou za nějakej šustivej bakšiš pro změnu taky nebere telefon. Šmejd. Předpověd na další dny tedy dost proměnlivá, spíš zataženo s bouřkama. Švihnout tu nějradši se všim, už toho je za ty, téměř, tři roky fakt hodně.

Optimistickej post? Tak to sem si taky myslel, že po nechtěnym příjezdu zpět do pekla, bych moh napsat. Začátek značně slibnej, na letišti vypadlo 789 indů a pakistánců ze tří letadel, polovina v pitoreskních rouškách, snad aby se nenakazila swine flu, a vytvořila čmoudí koridor na pasový kontrole. Štau jak u Mnichova - polovina se zasekla na novym systému, uvedenym do provozu, s velkou pompou, před půl rokem. Čipový ID karty prostě systém pro dobrou polovinu odmítal a zbytek čmoudů zmateně pobíhal a drnčel indčtinou na rozkazy imigračních úředníků. Welcome to future Oman. Příjezd na barák, oblečení nevypraný, nevyžehlený. Nablblá housemate vzkázala, že nepřijde, že až bude doma madam. Jako by ji, při jejim věku, snad chtěl někdo ... povalit na postel a znásilnit? Fuck hnedle při entreé. Rvu prádlo do pračky. Den v práci, nová budova, nové místo, krásní a vtipní kolegové a zahalené kolegyně. Potřesení ruky s master of da boss a zavedení řeči na jak to ale máme pěkné počasí. Na o

Padesátjedna a možná že i víc! A kdo z vás to má? Nejsem si jistý jestli tenhle post má znamenat obrození. Každopádně je to první krok :)

34. Celých 34 let čekal Omán na výhru v arabském Gulf cupu. Moc si teda nedokážu představit tehdejšího ománskýho fotbalistu, když mohli být rádi za 4km asfaltových silnic. Každopádně si Ománsko-Saudské finále rozhodně užili, neboť vyhráli až 6:5 v penaltovém rozstřelu. V nastavení a pak v době kopání penalt bylo v Muscatu neuvěřitelné ticho. Všichni to tak moc chtěli (záběry Al Jazeery, samozřejmě že sem se plácal na gauči). No ale nakonec jim to ten jejich zázrak, co chytá v anglické Premier league, vyboxoval mimo tři tyče a ománci se jali jásat. Srovnání s našim Naganem ani snad nejde a neni to jen tím, že nenalezli (nevylezli) do (z) hospod oslavovat. Ačkoliv, kdyby znali knajpy, tak by nejenom v alejích bylo nablito ;) Muscat. Jednim slovem brajgl. Klaxon či trubka (pro imobilní) byla součást defaultního vybavení průmerně jásajícího ománce. Bez něčeho takového, co dělákurvakraváljaksviň, nebylo možno na ulici vůbec vkročit! Samotnou důležitost výhry pak podtrhl sultán, který

Vítej čtenáři! Takže kdy já sem tu vlastně něco naposled napsal ... aha ... tak přestávka byla delší, než bylo původně plánováno. To je fakt. Ale ono nebylo o čem psát. Žádný extempore se nedělo, kromě, dejmetomu, jednoho, který tu stejně nevybliju, protože je to až moc směšný a akorát by to ublížilo mýmu egu ;) A jak to teď vypadá? Původně, dle dva roky starého plánu, sem se měl touto dobou pomalu balit a vrátit se do knedlozeloráje. Situace se změnila, dolar je opět ve výšinách, koruna na kolenou a v české kotlině řádí krize, živená oranžovorudym stádem ovcí. Takže pobyt prodlužuju tak o rok. Možná míň, možná víc. Navíc sem si, takňák, zvyknul být sám, spolu s propašovanym kalendářem Girls 2008. A ten už teď můžu mít pořád nalistovanej na červnovym měsíci. Kateřině (pracovní název) to moc sluší :D No a co je novýho v Ománu? Je zima (24C max, 14C min), fouká a předevčírem se přihnala bouře, s monstr bleskama (!), lijavicí, fujavicí a kroupama (wtf v Ománu!!?). A s přestávkama ch

Výlet do Salalah. Čtyři dny cestování, občas vystoupení z auta, obhlídnutí terénu a zase zpět do auta. Tak se dá popsat výlet na arabský způsob. I tak to stálo za to. Salalah resp. "kraj" Dhofar je na jihu Ománu a má naprosto jiné podnebí než je ve zbytku země. Někde sem vyčet nebo sem si to vymyslel, že jsou to sub-tropy. V tropech a sub-tropech sem nikdy nebyl, ale protože tam rostou kokosy a banány, tak na tom něco bude ;) Salalah - město, stojí celkem za houby a je v podstatě hnusný. Navíc je roztahaný po pobřeží. Dominantou jsou banánový a kokosový plantáže a tím pádem neni problém si koupit čerstvý, vychlazený kokos s brčkem na pití a nebo místní banány. Mimochodem jsou dost nahořklý a s těma chemickejma banánama od Čikity se nedaj srovnat. Chemie je chemie a podle banánové EU směrnice by se, díky nepřirozenému zakřivení a mini-délce, stejně nikdy na stůl nedostaly.

Obžérství, neskutečný obžérství s comrados. Oběd, večeře, oběd ... kotle jídel dennodenně. To je asi tak v kostce první týden. Teda, navalit si do bytu tři chlapy je docela záhul, protože za (a) chlastaj jako duha - plechovky piva úplně všude, (b) všichni IT, takže notebooky na zemi, na židli, na stole, na gauči nebo na hajzlu a k tomu 100 metrů kabelů od všeho možnýho a za (c) hadry. Propocený, zmuchlaný, zahozený ... na lustru, pod stolem, na telce ... takže taky úplne všude. Zas tak dramatický to pravda neni, ale s Michalem a Janou to bylo o nečem jinym (manželé neasi) ;) Šikulové ani neucpali přecitlivělej hajzl. Zřejmě jim za vyučenou dala moje fekální story. A co v Ománu? Nic novýho. Zaject do stereotypních kolejí bylo vskutku snadný. Stačí jen zmínit peripetie s půjčením auta. První půjčovna se vymlouvá, že nemá. A dá vědět až bude vědět, ale nedá vědět a raději se nechá zapírat. Druhá, postavená na kvalitě evropskýho franšízingu - Europcar - vybuchuje taky. Po předchozí d

Tě pic! Obnovuji telemost z Muscatu po dlouhých 4 týdnech. Nechtěl sem, nechtěl, ale musel. Kurva, vzdát se skvělých čtyř týdnů v Česku a odject zpátky bylo dost náročný, ale někdo na ty araby makat musí. Aspon vobčas. Další dovolená už nebude a ramadán se za to považovat nedá. No, aspoň je na co vzpomínat. Z Muscatu, z Ruzyně, rovnou do knajpy, pivo pivo, panák panák (děkuji Míše ;)), ráno spravný český blití do porcelánu. Pohoda na Slovensku s roštěnkama všude kam se podiváš, Let it Roll doslovně prosranej od TojToji k TojToji (děsběs) ... navíc rozsekanej (čti vyškolenej) od šťabajazny ve fotbálku. S diamantem na pupíku. Krása. Fakt! :) A tak šel čas, knajpa za knajpou, tlačenka za utopencem ... no jen nějak ty ženský se zas vyvedly. Ale co, sem mladej, nebudu se unáhlovat, přeci. I když, Miroslava (pěkný méno, ne?) jako jo. Ušatej Batman s šášou Krusty taky ušel teda. Bych řek. No a co v Ománu? Ani ne vedro, ale už se to konečně lepší. Prádelní vlhkost a i ty teploty konečně š

Thanks god, it's "friday". Vim, primitivně řekněme vypůjčená replika, ale nejlíp to vystihuje situaci. Posledních čtrnáct dní je prostě pekelných. Pruda v práci, která osciluje od totální nudy až po stav, kdy nevim, kde mi hlava stojí. K tomu to báječný letní počasí, který přineslo ještě větší sluníčko než sme doufali, navíc podpořený 85 procentní vlhkostí. Prádelna. K létu taky patří ovoce. Toho kolem vyprahlýho Muškátu samozřejmě moc neroste, ale čeho je dost, jsou datlový palmy. Ty si tu rostou asi jako ... břízy u nás. Nebo tak nějak. Takže datel jako všude (rozmázlý na botě, to je něco mezi lejnem a lepivou žvejkou, humus).  Kvalitní úrody využili námezdníci z Indie a začli se šplhat na palmy lemující dálnici. Celkem vtipná situace, kdy chlapík v modrém mundůru, s nožem v ruce a žlutou helmou, se šplhá po kmenu a odřezává trsy datlí pro dalších padesát indů pod ním. Fotky žádný, neb přístroj dopremával. Pověstná Japonská kvalita je dávno fuč ...  Od datlí pry

Po tragicky prokaučovanym fotbale, tragická zpráva z Ománu (spíš tedy asi jak pro koho). Takže máme tu jednu pěknou výpověd. Výpověď z ubikace. Náš neoblíbenej pakoš-landlord nám dal výpověd k 31.8.2008. Jako důvod uved velice nehezkou kulišárnu a to, že bez předchozí dohody sme si dovolili ubytovat na x měsíců (přesně 3.5 měsíce pekla a hysterie) cizí ženskou (!) a protože se neslučuje pobývat s cizí ženskou v jednom bytě, tak z důvodů ignorování lokálních zvyků nám dává vypověd. Chalas. Pravej důvod je samozřejmě nenažranost po penězích, ale tahle situace s crazy Jann mu parádně nahrála k činu, jak se nás zbavit. Rychle a legálně. Další fuck off je nedostatek bytů za rozumnou cenu. Byt obdobně velkej se už běžně pronajímá za dvojnásobek co platíme teď (bezmrknutívoka 1300RO x 40/měsíc). Navíc se rozmohl nepříjemnej nešvar, že pronajimatelé chtěj nájem na rok dopředu. Taky pěkný, když tu rok nehodlam bejt ani za ň. Výsledek je takovej, že spolubydlící sehnal čistě náhodně opravdu

Olé, social life opět v plném proudu! No takže po půl roce (!) zase v knajpě (nepočítám zastávku v Práglu), páč jedině tam dávaj Euro. Naštěstí s anglickym koméntářem, protože arabština by se snesla fakt těžko. Knajpa poloprázdná, hloučky anglánu postávaj a bavěj se o kravinách a nebo očumujou tři číňanky čekající na milovníky. Dnešní byznys ale vypadá dost na draka. Holky si ale snad ňák vypomůžou, ne? ;) 1:0. Ryk ze dvou hrdel a jednoho neznámého opilce, fandícího České republice (jinak pro Ománce jedině číík repablik). Fajn, to byl možná ňákej skot nebo welšan. Ale dávám mu boda. Po zápase to balíme, protože happy hour dávno pryč a beztak pinta Heinekenu za 3 Kábusy neni žádná láce. Při odchodu ještě lákačka na očividně znuděnou Shark v pěkných, slušivých červených šatech. Ale jak nám přísedící a po chvilce zklamaný rusák sděluje, tak shot za 45 a plnej program za 100 Riálu. To prej v Golden Tulip jako za pětadvacet. A v Tulipu de fotbal přeci taky! Jen nevim, jestli je za líbání ta

Vedro, vedro, vedro. Do Česka že dorazila tropická vedra? Pche, výsměch. Příjemný jarní ománský počasí (tzn. české tropické počasí ;) vystřídalo naprosto neočekávanym a zbabělym skokem hnusný vedro. Ve stínu 45C, v noci 35C. A k tomu je vlhko jak v p... Navíc se odporoučela klima v kuchyni, takže je tam báječných 35C. Minulej 'Gonu' rok byla opravdu jen taková demoverze na horký počasí ... Ani ty zatracený rostliny se nemaj k světu. Respektive všechny až na jednu sou úplně v hajzlu. Tu jedinou obskakuju a domlouvám ji, že je na světě krásně. Ale dívam se realitě do očí ... dávám ji max 2 týdny :D Nó ale abych zas jen neremcal, tak nečekaně, ale fakt nečekaně snadno se tu dá přijít relativně levně k C4. Pracovně bych to nazval C4 malého černoplacatého formátu a jako prostě it gives you speed. ;) Večer je sice vedro, ale na výběr neni ... až se mi ve středu trochu podlomily kolena. Příjemně překvapilo i místní Hi FM. Jakože každej pátek večer live liquid session, hmm. Nečekal byc

Je tomu teprve den, ale má se to čile k světu. A copak to je? ;) Cenzura komentářů vyhražena, protože velký bratr se dívá. To každopádně. 8)

Po delší odmlce se hlásim, aby se neřeklo. A hlásim se z vily klidu a míru. Jann je definitivně pryč a musím řict, že to je vysvobození. Žádnej bordel, žadný půlmetr dlouhý černý vlasy rozesetý po celym bytě a hlavně, pryč ten vypočitavej myší novozélandskej face. Vypadá to, že sem ji asi nesnášel :D Po tý první hádce před příjezdem Čtverce, Kšilta a Veverky kvůli matraci, až po tu poslední kvůli jejim internim problémum. Asi sem málo tvárnej. Každopádně ještě než se Jann odstěhovala, stihla Milanovi osladit konec účinkování na scéně. Takže to bylo takhle: Jako každý týden si Jann "vařila" maso z novozélandské kravičky. A jako vždy vyndala ráno maso z lednice a nechala ho na odpoledne rozmrazit. Teplo tedy krásně zapracovalo, ale na to chytrá Jann nedbala. Odpoledne si uvařila svoje nemastné-neslané, zato puchem nabité papu a zavřela se do své kukaně.Ráno, kolem půl šesté vtrhla Milanovi do pokoje bez zaklepání (Milan se pak dušoval, že se začne na noc zamykat) a začla hrát d

Eskapády slečny Jann pokračují! Což je naprosto skvělé bo bysme se tady nudili, že. Začneme teda takhle ... byl večer velikonočního pondělí a Jann konečně přišla domu. Bouchly dveře, prošla pod plachtekou osoba, bouchly dveře. Musim podotknout, že sem ji úplně neignoroval, ale normálně ji pozdravil. V mezích. Protože večeře a na plátně Červenej trpaslík. Za pár rychlých minut Osoba produsala do kuchyně (chodí zásadně po patách), hodila do mikrovlnky kočku ve vlastní šťávě a nasupeně zaplula do mého křesla. V tuto chvíli bylo jasný, že se něco semele. A taky že jo! Po pár minutách vystřelila hysterka dotaz na jazyk Trpaslíka. Tak dvd běželo v češtině, tak sem samozřejmě odpověděl, že ano, že je to v češtině. Odmlka na straně osoby. Osoba zafuněla a začla jako kulomet štěkat, že je od nás rude se dívat na něco čemu nerozumí. Snaha o ignorování ale neprošla, osoba se ještě víc rozlítila a tak sem prostě típnul power a šel raději umývat nádobí, protože bylo nad slunce jasný kam by debata v

Já sem dneska, a dalších dnech, neměl potřebu něco psát. Nic se neděje, nikdo mě nenaboural a tak mi ani vězení nehrozí. Zatím. Ale protože se dneska stalo déja vu s Jann (nekecam), tak napíšu takový mini post (cheche, sorry ale teď to nejde). Takový menší intermezzo. No a protože hodlám jít do autoschule tak ... Stop! Jasně, tu značku každý zná. Jenže její výklad je v Ománu poněkud zvláštní. Pokuď byste dělali zkoušku s lokálnim bengem a na stopce jentak zastavili, tak vás čeká smolpachol! Á repeté. Stop tu v podstatě znamená akorát tak dej přednost v jízdě, a když nic nejede, tak to tam nacpi pod plnym knedlikem, ať ses v mosque co nejdřiv. Abych řek pravdu, tak dej přednost v jízdě, tedy tu značku, sem tu nějak moc neviděl, a pokuď někde, tak její zařazení patří asi do informativních značek, asi jako přechod pro chodce. Tam taky nikdo nezastaví. No je fakt, že na přechodu se vyskytujou převážně čmoudi z indopakistánu a ti tady nemaj zrovna velkou cenu ... ani dobře živený ťavy. To j

Tak a je po dovolený. Teda, ono je po ní už celkem dávno, ale prostě ta lenost, oslavy, ženský ... ;) Aklimatizace stála celkem za prd, nejdřív docela zima. V Ománu ve vyšších polohách dokonce napad sníh a bylo tady z toho pěkný haló (video dole). Jenže teď už je zase vedro, přes den přes 35C a večer zbabělí komáři, co se prosejou i skrze mříže v oknech. K tomu Jann (se budu zas opakovat, ale co se dá dělat), která je pokrytecká bordelářská mrcha, ale se kterou se bohužel musí počítat, protože nájem šel o 30% nahoru. A to mohlo bejt daleko hůř. K tomu ještě ROP (Royal Oman Police) vydal novou vyhlášku zpřísňující dohled na šoferáma, kteří jezdí na krvavě zelenou a taky na ty, co si to štrádujou bez jakéhosi oprávnění k řízení motorového vozidla. Mam takovej dojem, že do tý kategorie, ač sem teda drsnej hoch z tý Európy, spadám. V upgrejdu vyhlášky je napsáno třeba následující: Driving while in the influence of alcohol - driver will server 48 hours in Custody (jako Jack Bauera) with a p

Na obnovení signálu pracuje tým technických pracovníku státního podniku Kovoslužba Praha

Opět, tentokrát už naposled v roce jedna, se hlásim z Ománu. První rok uběh docela slušně rychle, ale o tom někdy jindy. Za mnou resp. za náma je, opět :roll:, výlet do Wahibah Sands, tentokrát s Rally Dakar vložkou a výlet do "oázy" Wadi Bani Khalid. Ne že bych tam nebyl po čtvrtý resp. po třetí, ale prostě v kempu dunách je to fajn. S dobrym jídlem a večerní seancí s beduínama brnkajících/bubnujících na něco jako mandolínu a nečekaně - bubínky. Pro tentokrát sem zamluvil Toytou Prado 4x4 (slabší bratr Land Cruisera) a jak sem used za volant tak sem ho, sobecky, sorry, nepustil. Tedy pustil, ale až po dunách. Zážitek maximální, ze začátku teda menší připosranost, ale pak už sem ... řádil. A nakonec sklidil pochvalu od beduína a dostal panáka skotský od anglána za statečnost :D Beduíni tentokrát nijak nespěchali, vybrali skvělou trasu s mnoha záludnýma místama (tedy hlavně pro zelenáče) a nechali nás krosit dostatečně dlouho dobu. Pokuď bych tu měl zmínit jednu menší katastro