U Lamy

Vim vim, měl tu teďko bejt ten šílenej post. Ale ještě ne! Nejsem na to prostě připravenej, se takhle historicky, dočasně samozřejmě, znemožnit. Vlastně by se to dalo porovnávat s jednou událostí, ale to už je dávná ... momentka. No takže tu minulej tejden nečekaně zapršelo. Já měl radost, lidi z oddělení měli radost, že já mam radost. Zbytek okamžitě spěchal do aut a domu, protože když leje, tak to znamená kalamitu prvniho stupně. V koupelně sem zjistil, že mi o 15% začly růst jakovousy. To je zajimavá záležitost, pže se tim pádem dostávam na úrověn Bruce Willisa. Ten má teď mimochodem jednu třiadvacítku. Výzva! Taky v koupelně, při posezení na oblíbenym průchozim štokrleti sem z nudy spočítal, že mravenci se v 68% vyhnou vlevo. To jim šlo do tý doby, než sem jim výlez z nory do koupelky neotagoval Pifpafem. Zdražili benzin. Komunisti. Jako dávat sedum pade za litr, no kde to sem?Pořád nemam řidičák a na hajweji je čimdál víc policejních patrol. Tak z toho je trochu vítr, ale spoléham

Zrovna sem dost línej (teplota semtam kolem 50C, vlhkost děsně-neměřitelná), takže jen krátké minuty z regionu (krom toho se musim chopit žehličky a taky jít vytřít mopem tělocvičnu). Tak snad jen, že se udál "IT teambuilding". Normálně to celkem sabotuju, protože sou to většinou akce o ničem a v Ománu bych nečekal posun do plusu, ale tohle příjemně překvapilo. Výlet na delfíny, super, delfínů jak mraků, žádný hledání ploutví jako v Chorvatsku. K tomu potápění v zátoce, kvalitní žranice na osamocený pláži, pár teambuildingovejch utužovacích her protože proč? No přece A-team!, vostrá jízda na banánu (okořeněno vřískajícíma indiánkama-neplavcema) a to nejlepší nakonec - thajská m'sáž (vyslovovat teple-francouzsky). Holka byla opravdu šikovná, a dokážu si představit, že umí být i daleko šikovnější ... ale tak slušnost a počestnost nadevše ;) A tady jedna taková 100+1 z Pakistánu z nedávného výletu Topolánka. Totiž, že není check flag jako czech flag ;) Ale tak aspoň, že se p

Včera sem se poprvý vydal do 'klubu' u Crowne Plaza. Na místní poměry místo neřesti, alkoholu a levných žen z východu. Legenda praví, že sem mají zakázán vstup jak místňáci tak indiáni. Pravděpodobně se to ale nevztahuje na prachatý jakýkoliv národnosti. Prostor asi jako Lucerna music bar, pivo za 2.700 (jako kua jo!), sem tam nějaká evropanka. Stoly s réserve, pruda. Na pódiu kapela s kytarama. Tak to by moh bejt aspoň nějakej příslib. Minimálně první song naznačil, že by mohlo bejt živo. A živo bylo jen díky dementnim anglánum, co si cucli drinku Blow job a začli se nádherně předvádět. Každej super styling, echt trička, skvěle propracovaný gesta a děsně kool taneční kreace původem asi z MTV. Hudební nuda nenechala dlouho čekat, z kytar se vyklubala hudba v podobě Shakir, Missy Elliot, Black Eyed Peas a různejch RNB a když po asi hodině zahráli rokec "Go Johnny Go", tak to bylo asi to nejlepší, co z nich vypadlo. Přestávka doplněná super houseovym DJ ... paráda. Jedi

Here we go! První přírustek do ománský "herny". Značkovej čínskej tejbltennis, Stiga pálky pro profíky á 10 riálu, chladící se pivka v lednici a digitální klimatizace s ionizérem proti zkolabování hráčů. A jako bonus free WiFi access na internet! Další task je sehnat elektronický šipky, což se zatim jeví jako fuckin' problem, protože jediný elektronický šipky jsou k vidění na Eurosportu. Zřejmě je na čase navštívit Dubaj. Jo a nesnášim žehlení. Žehlení košil! Tomu já řikam punishment!UPDATE: pro nevěřící tomáše, co si pletou větrák s digitální klimatizací X)

Tejden úplně postavenej na hlavu. Na začátku na mě padla nějaká ománská deka. Ta padla zřejmě i na kolegy v práci, protože akorát něco chtěj a když já chci jen jednoduchou odpověd na mail, tak se tváři, že o ničem nevěděj. Prostě inšála. Až co Alláh ... k tomu připočtu drzost indiána , co mi pronajímá auto. Škoda, že při druhym telefonátu se krotil. Byl sem tak vzteklej, že sem čekal jen na spouštěcí impulz a korejce mu hodil na hlavu. K tomu dvě noční do tří do rána, málem zajetí černobílýho králíčka (wtf??) a fakíra, co si to štráduje prostředkem silnice, polonahej s turbanem na hlavě, s hůlkou a přes metr dlouhym hadem (wtf2??). K tomu už definitivně jezdim načerno, takže až mě zkontrolujou poliši tak, při mym štěstí, poputuju rovnou do lochu. Zbytek tejdne pokračoval ve stejnym, nudnym duchu. Nic zásadního. Nic novýho. Jen slunce přitlačilo na pilu a je permanentně kolem 42. A dneska přišel pátek ... a spadlo mi do klína zlatý štěstí :D Kartáč Heinekenů (12RO), nějaký Fostery (á 0.

Přesně jako nadpis bude odpovídat obsah následujícího postu. Včera sem totiž chtěl napsat něco důležitýho, ale rači sem dal Krásku v nesnázích (Gajslerka jako jo ;)) a potom nějakou tu sklenku červenýho a nakonec sem všechno zapomněl a ani dneska si nemůžu vzpomenout cože zajímavýho sem vlastně chtěl. Asi nic. Ve worku sem bez Bosse, což má za následek, že s potížema odrážim nájezdy arabů a jejich rafinovaný ataky. A to sem se ještě nechal přemluvit k vnitrofiremní fotce, takže někde budu viset na zdi. A mouchy ne mě srát. Ale odolat nešlo. Asistentka fotografa se tak pekně a výrazně usmívala - oblečená do džín, který pěkně zvýraznily konturu ... no tak zas nic. Taky si koleduju o pěknou pokutičku, protože špinavé auto je prohřešek a je pokutován. Na druhou stranu, se pomalu a jistě dostávám do top 20 nejšpinavějších aut v Ománu. A to je ňáká výzva! Zatim to ale kazí voda v ostřikovačích, ale taky na ní jednou dojde :P (umytí lidskou rukou je tu za riál - na co roboty, když máme tisíce

Listopad. Stromy začínaj pěkně žloutnout. Je sice jaro, ale listnáče žloutnou a opadávaj, protože uhodily vedra. Teda zatím jen demoverze, takové malé preview na první stránku. Nicméně na netrénovanou bledou tvář je teplota kolem 40C dost. Nejhorší je, že bez klimy už se nedá vydržet ani v baráku. Takže to všude skvěle hučí a pro mě další důvod se nevyspat. A to je znásobený větrákem na stropě, kterej začal nepravidelně vydávat různý rumplovitý zvuky a děsně vychytralym komárem, který se neštítí se mi schovat do fusekle, aby po zhasnutí nastoupil noční šichtu a po lehoučku zasunul. S pokračující nadměrnou konzumací žrádla (viz další pochlubení na konci postu) sem se tedy pod svym vlastnim nátlakem rozhod si zařídit roční vstup do posilovny, bazénu, squashe a tennisu. Při platbě sem mírně vykrvácel (285RO); ale jinak bych zhynul v sedačce jako někdo, koho tu nechci ani náhodou menovat. Ještě, že tu nemam Eurosport ;).Platby se mi tu trochu množí a nekontrolovaně se přesouvaj do cizích r

Tak trochu nestandardní titulek, ale neskutečně pravdivej. Všichni okolo se tu prostě jen cpou, od sladkostí, po hordy masa, různejch rejží, americkejch pizz a hamburgerů s hektolitry (pepsi)koly. To jen že sem si přečet v místním Weeku, jak na tom budou za pár let Ománci. Samá cukrovka a podobné příjemnosti z jejich neustálého cpaní. Tady to na obrázku je jako první echt žrádlo co sem si mejma levejma rukama uklohnil. Z výsledku sem byl tak překvapen a potěšen, že prostě foto muselo následovat. Na nějaké uštěpačné poznámky nehodlam reagovat páč to bylo dost dobrý (modifikace mikra receptu ;)). Ale je na čase zabrzdit, páč například dneska sem sem cpal non-stop přes 2 hoďky, příjemně to na začátku odstartoval pivkem a teď relax u 4hero a červenýho vínka. Uff. Rosim se ;) Otevřeli tu taky konečně ománskej Datart. Lidí jako sraček nadrženejch na elektroniku, plejstejšn 3 a LCD televize. Ale tedy zklamání. Chtěl sem si koupit XBOX 360, na zagemesení naprosto ideální, jenže cena je tu nesk

Vůbec sem dneska nechtěl nic napsat. Už jenom proto, že psát něco obden je kravina. Prostě se neděje nic zásadního. Ani můj vzor, ó mighty penis of Hulán, nepíše každý den, že ;) Dnes teda vyjímka, protože jsou to přesně dva měsíce co sem v Ománu. Ty nějak uběhly a ani nevim jak. Tak mi zatim ani moc nedochází, že bych tu měl strávit dalších 22 měsíců ... ale whatever. Ale co mi došlo dnes ráno, že se nějakym záhadnym zpusobem pomalu nedostanu do poloviny kraťasů a kalhot. Tak sem teda nelenil, postavil se na váhu a co nevidim - za měsíc a půl se nějak změnily čísilka skoro o 4 kila. Tak teď nevim, jestli si tak dobře vařim (ke snídani KitKat, Milkyway a o víkendech nutela), a nebo že by se i z toho nealko piva vytvářely nějaký tantiémy? Takže to je k bachoru ...Počasí: začíná se nechutně oteplovat. To by zas tak ani nevadilo, ale pokud nefouká a je velká vlhkost, jako teď čím dál víc pravidelnějc ... tak to je fakt na p**u. Vyjdu ven a do pěti minut sem mokrej jak prase. Zajímavost: v

Se musím pochlubit zahradnickym umem. Ibišek za dva a půl riálu (1OMR = 54,46CZK) konečně vyplodil jeden obrovskej květ. V záloze sou samozřejmě další, jak bylo ujednáno s pákistáncem co vede nedeleký květinářství. Pakoš teda zklamal po dotazu, jestli má pažitku (u nás v každý jednotě v květináči) a po odsouhlasení mi po chvíli nabídnul pěkné, umělohmotné, zelené kolíky pro přivázání kytek. x) Očekávat nějakou story zveličující nějakou nehodu je naprosto marný. Po rozkoukání se ze mně stává velice úspěšný, mladý muž, co si sám výborně uvaří, neméně úspešně vypere a vyžehlí prádlo, 4x denně se usměje na kolemchodící ománky, které padnou do mdlob (štěstím, samozřejmě). K tomu stíhám pravidelně, bez mrknutí oka, mopovat celej haus, běhat po pláži se šarmem Marlboro mana a zase ... ty ženy ... s dětma. Samý děti. Dvě, tři i štyry. Nevim co je to napadá, ale tohle je prostě země samejch dětí. Bílý, černý, žlutý a zahalený. Naprosto mi to nezapadá do plánu! Navíc sem si po chození po pláži u

... aneb pokračuju dalším plytkým čtením na pokračování. A protože se mi dostalo pochvaly od mladé čtverečkové, tak z dlouhé chvíle sem, jako hold holdingu čtverečků, vytvořil kresbu. Spatřuje-li někdo v oné kresbě Knížákův styl, tak připouštím, že sem se mírně inspiroval rukou mistra. Tolik z kultury z Ománu. Teď k tomu, proč je tu vlastně fotka tý mešity. Tak to je, prosím, mešita momentálně spící. Její méno ještě neznam a ani toho imáma co do ní 4x denně troubí moudra z koránu. Zato bezpečně vim, že je vybavena kvalitníma megafonama s úrovní hluku převyšujících 150x hygienické normy u Ruzyňskýho letiště. Teď nevim na co si vlastně ty lidi tam stežujou! Už sem si vypěstoval reflex, že se pravidelně před vysíláním na velice krátkých vlnách probudim, vyslechnu si kázání pána v plášti a pak dvě hodiny koukam do stropu. To že v práci, odpoledne, do sebe leju pravou arabskou kávu abych nevytuh už je celkem vedlejší. To kafe je stejně určitě instantní Čibo.Dál bych tu měl jednu známost. To

První pořádnej výlet po Ománu, kdy jsem taky něco viděl je za mnou. Je to první report, takže ho možná v průběhu 30x přepíšu, to kdyby se někdo náhodou divil. Taky nejsem žádnej pisálek jako je třeba Šibík fotograf (?) a jediný zkušenosti mám se psaním reportů z hranic kvůli pašování (domnělých) jakýchsi omamných látek (C). Rovnou uvedu, že samozřejmě se mi něco přihodilo. Žádný hovnolejový peklo se sice nestalo, ale první věc je, že sem si s sebou vzal foťák, jenže bez baterky (syndrom Vojtěch). Další věc se mi přihodila v kempu, kde sem se o půl jedný ráno přerazil o železnou postel, která je u každý chatky rafinovaně vystrčená venku, pro případ outdoor milování. Není nic lepšího, než zhulenej (se k tomu taky dostanu) skučet půl hodiny bolestí na písku mezi chrápajícíma (doslova) chatkama. No a ta poslední věc, že poprvé za měsíc a půl sem vlez do moře, na skvělé idylické pláži s bělostným jemným pískem, s barem a v kanárkových bikinách stojící filipínkou podávající vychlazenou plzeň

Slibovaný report ze sobotního "trip to sand dunes" musim odložit díky nenadálým událostem. Snažil sem se přemoct, ale tak lákavá nabídka jako pivo, vodka kurant a Černí baroni nešla odmítnout. Dneska je mi samozřejmě blbě a bolí mě neskutečně hlava. Nicméně sem si řek ne a tu kvalitní destilovanou vodu sem v sobě udržel. Od půlnoci prší. A chcanec je to pořádnej. Když už tady párkrát za rok zaprší, tak to fakt znamená hodně vody. Voda naprší v nedalekých horách, a protože se nemá kam vsápnout, tak se obrovskýma korytama vlejvá do moře. No a pár takových "korýtek" prochází i Muscatem. Tyhle fotky jsou z dnešního rána.Jen pro dokreslení situace, v tom autě (nahoře) jsou stále lidi. Každý rok takhle zahučí plno lidí. No ale kdo chce tam ... Jejich utkvělá představa a blbost, že Alláh je vytáhne ze všeho je do nebe volající ;)

Původně jsem chtěl napsat jen krátkej post o výletu v neděli do Suru. Nicméně výlet stál celkem za prd, cesta po dálnici ve vedru. Ryhlost max 120km/h, protože nad začne nějakej alarm "bimbat", což má za následek zbláznění posádky. 300km tam a zpět a místo pěknýho městečka byla jen díra o pár barácích. Jediné oživení byli všudepřítomní velbloudi, osli, chlupatý kozy a v jedné části fakt pěkný písečný duny. Jinak hory, vymletý koryta řek a polopoušť. Tolik k výletu. Nicméně včera se přihodila příhodička. Tak si dělám večeři - volský voka. Na pánvičku neleju olej a nechám rozehřát. Mezitím si odběhnu zkontrolovat pračku jestli mi náhodou něco neprovádí nekalýho. Přilezu do kuchyně a z pánve se valej chuchvalce kouře. Jakože mě to už ani nepřekvapuje, prostě každý týden se mi musí něco přihodit. Okamžitě zapnu digestoř na full, odstavim pánev, zapnu další větráky a začínám přemýšlet.V tu chvíli mě napadl nejgeniálnější plán a to vzít pánev s rozpálenym olejem a hodit ji do dřezu

Na žádostivé žadonění vám tedy povim tu příhodu, co se mi stala se záchodem. Už to je 2 dny, takže emoce vyprchaly, ale pokusím se znovu vžít do té situace. Warning: komu vadí splašky (hovna) ať dál nečte. Prostě a jednoduše se před pár dny začal, zcela bezdůvodně (!), ucpávat hajzlik u mě v koupelně. Tak sem ho v klidu nechal, že se to nějak proluftuje. Večer mi hrozila nehoda a tak sem nějak zapomněl na stav. Inu sem spláchnul ... a vono nic, přitekla voda, doplnila se hladinka a zůstala poklidně stát. Trošku sem znejistěl, protože se v míse prohánělo několik hnědejch autobusů doprovázených několika stovkama, malých, hnědých motokár. Ráno moudřejší večera a stejně co s tim. Ráno. Ráno byla situace lepší, hladina klesla o cca 10 cm a motokáry se rozprostřely po stranách bílého porcelánu. Utvořil se malý art efekt, ale v tu chvíli sem ho nebyl schopný ocenit. Takže se zavolal plumber - na odpoledne.Do baráku sem dorazil akorát včas. U mého hajzlu rokoval majitel-ománec a čmoud. Pro jis

Jednim slovem peklo. Naprosto nezařízenej byt a co do něj koupit. V hypermarketu sem bloumal asi 3 hodiny, jezdil od regálu k regálu, od žrádla k mycim prostředkum, od příboru k mopum. Prostě všechno možný a stejně sem toho moc nekoupil. Tady bych spatřoval jakousi výhodu mit vedle sebe ženskou ;) Takže sem se víc motal u žrádla a z ostatních užitečných věcí sem si koupil příbory, půllitr na pivo, 2 nože na maso, polštář a tonic k ginu. Skvělé. Měl sem z prvního nákupu radost :). Další den byl pro změnu lítáním po nábytku, což jsem završil nákupem mini skříňky na hadry ikea stylu a dokonale pohodlným křeslem s polštářkem. Původně sem se s nim chtěl vyspat, jakou z něj mam radost, ale v posteli trochu tlačilo tak šlo na zem. Tím pádem se celá neděle nesla ve stylu Simpsnů na téfau v jednom z obýváků.)%>Dnes sem konečně taky objednal postel, nafukovačka neni zrovna to nejlepší. Obešel sem asi 10 krámů, taky vyčerpanej, ale úplně v poslednim měli jakš takš postel co se dala koupit. Hla

Tak to se mi dneska stala taková příhoda. Ráno si v klidu vstanu (pozdě), nechám se obsloužit na snídani, protože kam spěchat, když už stejně přijdu pozdě. Nasedám v klidu do fára a ve skoro žádném provozu se vydávám do worku. Stažený okýnko (na kličku), rádio pěkně nahlas a za hitů Take That, Paris a Eminema (místní rádio English Oman) si to šinu (levou rukou si přitom bubnuju do rytmu) po dvouproudovce do práce. Přijíždím na 3 proudý kruháč Al Ghubra (takový, který u nás nikde nenajdete, ale tady jsou celkem častý a často jsou na nich nehody, ehm) a protože mám zelenou tak se vydávám prostředním, správným (!) pruhem. Jenže to by nesměla být v úplně krajnim, vnitřnim pruhu ománská, zahalená káča, která se rozhodla odbočit doprava přes všechny pruhy ...Což už teď smrdí nehodou. A taky že jo. Strhnul sem volant a pak jen ucítil na zadní části pěkné popostrčení. Kráva. Takže sem zastavil, obhlíd auto (jen lak - její - na nárazníku) a vydávám se jí učinit školení a lekci za pomocí 3 ocasý

To že jsou tu švábíci sem tak nějak věděl. Vlezou prý všude, bylo mi řečeno a ať moc neotvírám okna. Narozdíl od Kulhánka je tu ale nekonzumujou. Dneska sem svýho potkal na záchodě. Byl ze mně trochu vyděšenej a vousama-tykadlama nervózně komíhal. Zahnal sem ho do rohu, ale pak sem mu vysvětlil, že dnes je jeho šťastný den a ať to poví doma svym kámošum. Odpoledne sem ho už nepotkal. Na podlaze v rohu bylo jen malý ušmudlaný něco. Zpráva ze života - založení účtu v bance. Zde je to záležitost na 15 minut. Účet sem si založil u BankMuscat což je přibližně něco jako eBanka u nás. Progresivní banka s internetovym bankovnictvím. Stačilo vyplnit jednu A4 a hned sem měl aktivní účet, Visa kartu a výplatu na účtě. Vše je zdarma. Výběr z bankomatu, inet bankovnictví, vedení účtu ... Zhovadilý poplatky např za příchozí platby tu samozřejmě nejsou. Ostatně to je jen asi naše východní specialita. A poslední fajn věc - výplata. Tady se standardně dává kolem 24 v měsíci. Moc příjemný. A ještě víc,

Tak to vedle, vlevo, je nový domov. Akce Kulový blesk proběhne tento čtvrtek (sobotu) a nebude složitá. Mý 2 kufry nejsou ani pro korejce žádná překážka. Jen malé (vychloubačné) shrnutí: 4 pokoje, 2 haly, 4 koupelny, 1 kuchyně ... a to je všechno. K tomu schody na střechu-jakoterasu, která se da využít pro vodníka. Vodník bude jedna z prvních věcí co si obstarám (po chlast kartě a posteli) ;) Možná ještě nebude špatný si koupit pračku, protože stav fuseklí se začíná limitně blížit nule a přesvědčování sámsebe, že opravdu ty fusky po celém dni nevoní, začíná nabírat na váze. Jen pro doplnění: jsme na to dva a je naše jenom horní patro. Spodní patří majiteli. Tudíž orgie jsou vyloučený ... (ehh, vypečenej odstavec, zamotanej, ale nechám ho tady pro svoji vlastní výstrahu :D) Tady už jen pár ilustračních foto jak vypadá víkend. Přiblížil bych to asi zewlingu u Mesiho (Pinďi, Michala) na chatě vyjma celodenního pochlastávání. Což je sice jistý mínus, ale to se dá dohnat večer v báru (na di

Je sice sobota, ale tady je to jinak, takže na 7 u Templů. Tady Templi nejsou templi, ale domácky Safáč ;). Géčko vyměňuji za Heinekena. O happy hour stojí polovic, tedy 1.5RO (83Kč). Doprava autem, zpět taky. Socka (505) tu nepremává. Alkohol za volant nepatří! Áno ...