U Lamy

První pořádnej výlet po Ománu, kdy jsem taky něco viděl je za mnou. Je to první report, takže ho možná v průběhu 30x přepíšu, to kdyby se někdo náhodou divil. Taky nejsem žádnej pisálek jako je třeba Šibík fotograf (?) a jediný zkušenosti mám se psaním reportů z hranic kvůli pašování (domnělých) jakýchsi omamných látek (C). Rovnou uvedu, že samozřejmě se mi něco přihodilo. Žádný hovnolejový peklo se sice nestalo, ale první věc je, že sem si s sebou vzal foťák, jenže bez baterky (syndrom Vojtěch). Další věc se mi přihodila v kempu, kde sem se o půl jedný ráno přerazil o železnou postel, která je u každý chatky rafinovaně vystrčená venku, pro případ outdoor milování. Není nic lepšího, než zhulenej (se k tomu taky dostanu) skučet půl hodiny bolestí na písku mezi chrápajícíma (doslova) chatkama. No a ta poslední věc, že poprvé za měsíc a půl sem vlez do moře, na skvělé idylické pláži s bělostným jemným pískem, s barem a v kanárkových bikinách stojící filipínkou podávající vychlazenou plzeň

Slibovaný report ze sobotního "trip to sand dunes" musim odložit díky nenadálým událostem. Snažil sem se přemoct, ale tak lákavá nabídka jako pivo, vodka kurant a Černí baroni nešla odmítnout. Dneska je mi samozřejmě blbě a bolí mě neskutečně hlava. Nicméně sem si řek ne a tu kvalitní destilovanou vodu sem v sobě udržel. Od půlnoci prší. A chcanec je to pořádnej. Když už tady párkrát za rok zaprší, tak to fakt znamená hodně vody. Voda naprší v nedalekých horách, a protože se nemá kam vsápnout, tak se obrovskýma korytama vlejvá do moře. No a pár takových "korýtek" prochází i Muscatem. Tyhle fotky jsou z dnešního rána.Jen pro dokreslení situace, v tom autě (nahoře) jsou stále lidi. Každý rok takhle zahučí plno lidí. No ale kdo chce tam ... Jejich utkvělá představa a blbost, že Alláh je vytáhne ze všeho je do nebe volající ;)

Původně jsem chtěl napsat jen krátkej post o výletu v neděli do Suru. Nicméně výlet stál celkem za prd, cesta po dálnici ve vedru. Ryhlost max 120km/h, protože nad začne nějakej alarm "bimbat", což má za následek zbláznění posádky. 300km tam a zpět a místo pěknýho městečka byla jen díra o pár barácích. Jediné oživení byli všudepřítomní velbloudi, osli, chlupatý kozy a v jedné části fakt pěkný písečný duny. Jinak hory, vymletý koryta řek a polopoušť. Tolik k výletu. Nicméně včera se přihodila příhodička. Tak si dělám večeři - volský voka. Na pánvičku neleju olej a nechám rozehřát. Mezitím si odběhnu zkontrolovat pračku jestli mi náhodou něco neprovádí nekalýho. Přilezu do kuchyně a z pánve se valej chuchvalce kouře. Jakože mě to už ani nepřekvapuje, prostě každý týden se mi musí něco přihodit. Okamžitě zapnu digestoř na full, odstavim pánev, zapnu další větráky a začínám přemýšlet.V tu chvíli mě napadl nejgeniálnější plán a to vzít pánev s rozpálenym olejem a hodit ji do dřezu

Na žádostivé žadonění vám tedy povim tu příhodu, co se mi stala se záchodem. Už to je 2 dny, takže emoce vyprchaly, ale pokusím se znovu vžít do té situace. Warning: komu vadí splašky (hovna) ať dál nečte. Prostě a jednoduše se před pár dny začal, zcela bezdůvodně (!), ucpávat hajzlik u mě v koupelně. Tak sem ho v klidu nechal, že se to nějak proluftuje. Večer mi hrozila nehoda a tak sem nějak zapomněl na stav. Inu sem spláchnul ... a vono nic, přitekla voda, doplnila se hladinka a zůstala poklidně stát. Trošku sem znejistěl, protože se v míse prohánělo několik hnědejch autobusů doprovázených několika stovkama, malých, hnědých motokár. Ráno moudřejší večera a stejně co s tim. Ráno. Ráno byla situace lepší, hladina klesla o cca 10 cm a motokáry se rozprostřely po stranách bílého porcelánu. Utvořil se malý art efekt, ale v tu chvíli sem ho nebyl schopný ocenit. Takže se zavolal plumber - na odpoledne.Do baráku sem dorazil akorát včas. U mého hajzlu rokoval majitel-ománec a čmoud. Pro jis

Jednim slovem peklo. Naprosto nezařízenej byt a co do něj koupit. V hypermarketu sem bloumal asi 3 hodiny, jezdil od regálu k regálu, od žrádla k mycim prostředkum, od příboru k mopum. Prostě všechno možný a stejně sem toho moc nekoupil. Tady bych spatřoval jakousi výhodu mit vedle sebe ženskou ;) Takže sem se víc motal u žrádla a z ostatních užitečných věcí sem si koupil příbory, půllitr na pivo, 2 nože na maso, polštář a tonic k ginu. Skvělé. Měl sem z prvního nákupu radost :). Další den byl pro změnu lítáním po nábytku, což jsem završil nákupem mini skříňky na hadry ikea stylu a dokonale pohodlným křeslem s polštářkem. Původně sem se s nim chtěl vyspat, jakou z něj mam radost, ale v posteli trochu tlačilo tak šlo na zem. Tím pádem se celá neděle nesla ve stylu Simpsnů na téfau v jednom z obýváků.)%>Dnes sem konečně taky objednal postel, nafukovačka neni zrovna to nejlepší. Obešel sem asi 10 krámů, taky vyčerpanej, ale úplně v poslednim měli jakš takš postel co se dala koupit. Hla

Tak to se mi dneska stala taková příhoda. Ráno si v klidu vstanu (pozdě), nechám se obsloužit na snídani, protože kam spěchat, když už stejně přijdu pozdě. Nasedám v klidu do fára a ve skoro žádném provozu se vydávám do worku. Stažený okýnko (na kličku), rádio pěkně nahlas a za hitů Take That, Paris a Eminema (místní rádio English Oman) si to šinu (levou rukou si přitom bubnuju do rytmu) po dvouproudovce do práce. Přijíždím na 3 proudý kruháč Al Ghubra (takový, který u nás nikde nenajdete, ale tady jsou celkem častý a často jsou na nich nehody, ehm) a protože mám zelenou tak se vydávám prostředním, správným (!) pruhem. Jenže to by nesměla být v úplně krajnim, vnitřnim pruhu ománská, zahalená káča, která se rozhodla odbočit doprava přes všechny pruhy ...Což už teď smrdí nehodou. A taky že jo. Strhnul sem volant a pak jen ucítil na zadní části pěkné popostrčení. Kráva. Takže sem zastavil, obhlíd auto (jen lak - její - na nárazníku) a vydávám se jí učinit školení a lekci za pomocí 3 ocasý

To že jsou tu švábíci sem tak nějak věděl. Vlezou prý všude, bylo mi řečeno a ať moc neotvírám okna. Narozdíl od Kulhánka je tu ale nekonzumujou. Dneska sem svýho potkal na záchodě. Byl ze mně trochu vyděšenej a vousama-tykadlama nervózně komíhal. Zahnal sem ho do rohu, ale pak sem mu vysvětlil, že dnes je jeho šťastný den a ať to poví doma svym kámošum. Odpoledne sem ho už nepotkal. Na podlaze v rohu bylo jen malý ušmudlaný něco. Zpráva ze života - založení účtu v bance. Zde je to záležitost na 15 minut. Účet sem si založil u BankMuscat což je přibližně něco jako eBanka u nás. Progresivní banka s internetovym bankovnictvím. Stačilo vyplnit jednu A4 a hned sem měl aktivní účet, Visa kartu a výplatu na účtě. Vše je zdarma. Výběr z bankomatu, inet bankovnictví, vedení účtu ... Zhovadilý poplatky např za příchozí platby tu samozřejmě nejsou. Ostatně to je jen asi naše východní specialita. A poslední fajn věc - výplata. Tady se standardně dává kolem 24 v měsíci. Moc příjemný. A ještě víc,