U Lamy

Po delší odmlce se hlásim, aby se neřeklo. A hlásim se z vily klidu a míru. Jann je definitivně pryč a musím řict, že to je vysvobození. Žádnej bordel, žadný půlmetr dlouhý černý vlasy rozesetý po celym bytě a hlavně, pryč ten vypočitavej myší novozélandskej face. Vypadá to, že sem ji asi nesnášel :D Po tý první hádce před příjezdem Čtverce, Kšilta a Veverky kvůli matraci, až po tu poslední kvůli jejim internim problémum. Asi sem málo tvárnej. Každopádně ještě než se Jann odstěhovala, stihla Milanovi osladit konec účinkování na scéně. Takže to bylo takhle: Jako každý týden si Jann "vařila" maso z novozélandské kravičky. A jako vždy vyndala ráno maso z lednice a nechala ho na odpoledne rozmrazit. Teplo tedy krásně zapracovalo, ale na to chytrá Jann nedbala. Odpoledne si uvařila svoje nemastné-neslané, zato puchem nabité papu a zavřela se do své kukaně.Ráno, kolem půl šesté vtrhla Milanovi do pokoje bez zaklepání (Milan se pak dušoval, že se začne na noc zamykat) a začla hrát d

Eskapády slečny Jann pokračují! Což je naprosto skvělé bo bysme se tady nudili, že. Začneme teda takhle ... byl večer velikonočního pondělí a Jann konečně přišla domu. Bouchly dveře, prošla pod plachtekou osoba, bouchly dveře. Musim podotknout, že sem ji úplně neignoroval, ale normálně ji pozdravil. V mezích. Protože večeře a na plátně Červenej trpaslík. Za pár rychlých minut Osoba produsala do kuchyně (chodí zásadně po patách), hodila do mikrovlnky kočku ve vlastní šťávě a nasupeně zaplula do mého křesla. V tuto chvíli bylo jasný, že se něco semele. A taky že jo! Po pár minutách vystřelila hysterka dotaz na jazyk Trpaslíka. Tak dvd běželo v češtině, tak sem samozřejmě odpověděl, že ano, že je to v češtině. Odmlka na straně osoby. Osoba zafuněla a začla jako kulomet štěkat, že je od nás rude se dívat na něco čemu nerozumí. Snaha o ignorování ale neprošla, osoba se ještě víc rozlítila a tak sem prostě típnul power a šel raději umývat nádobí, protože bylo nad slunce jasný kam by debata v

Já sem dneska, a dalších dnech, neměl potřebu něco psát. Nic se neděje, nikdo mě nenaboural a tak mi ani vězení nehrozí. Zatím. Ale protože se dneska stalo déja vu s Jann (nekecam), tak napíšu takový mini post (cheche, sorry ale teď to nejde). Takový menší intermezzo. No a protože hodlám jít do autoschule tak ... Stop! Jasně, tu značku každý zná. Jenže její výklad je v Ománu poněkud zvláštní. Pokuď byste dělali zkoušku s lokálnim bengem a na stopce jentak zastavili, tak vás čeká smolpachol! Á repeté. Stop tu v podstatě znamená akorát tak dej přednost v jízdě, a když nic nejede, tak to tam nacpi pod plnym knedlikem, ať ses v mosque co nejdřiv. Abych řek pravdu, tak dej přednost v jízdě, tedy tu značku, sem tu nějak moc neviděl, a pokuď někde, tak její zařazení patří asi do informativních značek, asi jako přechod pro chodce. Tam taky nikdo nezastaví. No je fakt, že na přechodu se vyskytujou převážně čmoudi z indopakistánu a ti tady nemaj zrovna velkou cenu ... ani dobře živený ťavy. To j

Tak a je po dovolený. Teda, ono je po ní už celkem dávno, ale prostě ta lenost, oslavy, ženský ... ;) Aklimatizace stála celkem za prd, nejdřív docela zima. V Ománu ve vyšších polohách dokonce napad sníh a bylo tady z toho pěkný haló (video dole). Jenže teď už je zase vedro, přes den přes 35C a večer zbabělí komáři, co se prosejou i skrze mříže v oknech. K tomu Jann (se budu zas opakovat, ale co se dá dělat), která je pokrytecká bordelářská mrcha, ale se kterou se bohužel musí počítat, protože nájem šel o 30% nahoru. A to mohlo bejt daleko hůř. K tomu ještě ROP (Royal Oman Police) vydal novou vyhlášku zpřísňující dohled na šoferáma, kteří jezdí na krvavě zelenou a taky na ty, co si to štrádujou bez jakéhosi oprávnění k řízení motorového vozidla. Mam takovej dojem, že do tý kategorie, ač sem teda drsnej hoch z tý Európy, spadám. V upgrejdu vyhlášky je napsáno třeba následující: Driving while in the influence of alcohol - driver will server 48 hours in Custody (jako Jack Bauera) with a p

Na obnovení signálu pracuje tým technických pracovníku státního podniku Kovoslužba Praha

Opět, tentokrát už naposled v roce jedna, se hlásim z Ománu. První rok uběh docela slušně rychle, ale o tom někdy jindy. Za mnou resp. za náma je, opět :roll:, výlet do Wahibah Sands, tentokrát s Rally Dakar vložkou a výlet do "oázy" Wadi Bani Khalid. Ne že bych tam nebyl po čtvrtý resp. po třetí, ale prostě v kempu dunách je to fajn. S dobrym jídlem a večerní seancí s beduínama brnkajících/bubnujících na něco jako mandolínu a nečekaně - bubínky. Pro tentokrát sem zamluvil Toytou Prado 4x4 (slabší bratr Land Cruisera) a jak sem used za volant tak sem ho, sobecky, sorry, nepustil. Tedy pustil, ale až po dunách. Zážitek maximální, ze začátku teda menší připosranost, ale pak už sem ... řádil. A nakonec sklidil pochvalu od beduína a dostal panáka skotský od anglána za statečnost :D Beduíni tentokrát nijak nespěchali, vybrali skvělou trasu s mnoha záludnýma místama (tedy hlavně pro zelenáče) a nechali nás krosit dostatečně dlouho dobu. Pokuď bych tu měl zmínit jednu menší katastro

Hola! Další menší update, z té druhé, pana domácího, strany. Prvně, od začátku vejletu nevycházej z údivu. V podstatě sou unešený z kde čeho - z horský dráhy (silnice v horách), hor (větší hromada kamení), architektury (oka, bílý baráky s pulkulatejma oknama), lidí (naštěstí s nima nepracujou) a dalších věcí. Prostě úplná pohádka. Orient. Daleká arábie. No už to tak necejtim, raději bych cejtil tlačenku s cibulí z prasátka a ne rejži s kari a másalou. Inšála vše bude příští tejden ;) Krátce z domova: místní veřejný záchodek (čtí lamí toitoi) dostává opravdu hodně zabrat. Vlastně ani není dne, kdy nedojde k zácpě a následnému, důkladnému profičení gumou na tyči. Kšilt už to zvládá velice dobře a osvojil si řadu mých fines. Šikulka, až na jeho (dosud nevydanou) story s datlem(a). Počasí: hlásí se nám studená fronta s deštěm na frontě. Muscat je zaplaven, vyplaven a značně ochromen. Čmoudi opět zkouší přítulnost al water v motorovym prostoru a nedobrovolně odstavují auta uprostřed vodních