Před bouří

Vim vim, měl tu teďko bejt ten šílenej post. Ale ještě ne! Nejsem na to prostě připravenej, se takhle historicky, dočasně samozřejmě, znemožnit. Vlastně by se to dalo porovnávat s jednou událostí, ale to už je dávná ... momentka. No takže tu minulej tejden nečekaně zapršelo. Já měl radost, lidi z oddělení měli radost, že já mam radost. Zbytek okamžitě spěchal do aut a domu, protože když leje, tak to znamená kalamitu prvniho stupně. V koupelně sem zjistil, že mi o 15% začly růst jakovousy. To je zajimavá záležitost, pže se tim pádem dostávam na úrověn Bruce Willisa. Ten má teď mimochodem jednu třiadvacítku. Výzva! Taky v koupelně, při posezení na oblíbenym průchozim štokrleti sem z nudy spočítal, že mravenci se v 68% vyhnou vlevo. To jim šlo do tý doby, než sem jim výlez z nory do koupelky neotagoval Pifpafem. Zdražili benzin. Komunisti. Jako dávat sedum pade za litr, no kde to sem?Pořád nemam řidičák a na hajweji je čimdál víc policejních patrol. Tak z toho je trochu vítr, ale spoléham na to, že bysme se přeci nějak dohodli. Když sem to dokázal s Katánym na přechodu Hornídolní s půl kilem peří v báglu, tak nějakej dopravák ... Jo a taky mam letenky, za 13 tácu, no tak to je prostě skvělej deal. Muscat-Istanbul-Praha. Tak to se dá lítat každejch 14 dní domu. To minimálně. Du se psychicky připravit na ten následující post, protože, to je teď vlastně jedno. Pivo sem nakoupil - mnichovskej 5.2 voltovej ležák za 25 kaček, Beefeater za 3 kila a Bordeaux na tajemné, dívčí navštěvy po večerce. Mám čerstvě povlečeno! ;)