U Lamy

Dnešnim dnem tu končí "vánoční" svátky Eid al Adha. Svátek, kdy se vydá mega něco muslimů do Meky se modlit za Ibrahima. Obětujou ty nejlepší kozy, ovce nebo ťavy a ty pak zblajznou. Aspoň že je v Muscatu větší klid, jinak se tu nic zásadního během volna neděje. Čmoudové i beztak chodí do hotelů na pivko a za kurvama, takže vše při starém (na druhou stranu, takovej hotýlek, kde se vám vlněj arabky v kozačkách a minisukních na arabskou hudbu, taky neni špatná záležitost 8)). Milan a další zdrhli sobecky domu na vánoce, takže social life je na bodu mrazu. Takže sem aspoň ozdobil stromek (aby se neřeklo), udělal kotel bramborovýho salátu (kterej teda nevim kdo sní), a na štědrej den si místo kapra dam tučňáka (což je stejně lepší a netrčej z toho kosti). Aspoň že počasí je naprosto skvělý, přes den do 30C, v noci kolem 18, moře kolem 27 a grilování na střeše je prostě pohoda. Stejky z Austrálie, ryby z Ománu, různý marinády zase odsaď, k tomu salátek, pivko, drinky a šíša. Akorá

Mě tu teď pobavil příspěvek Efy (YP), jak si stěžuje na non-stop kalení na kolejní ubikaci v Lublaňi. Jasně, chápu to, přeci jenom v deset stupňů ke zlatému věku se začínáme přibližovat k top pozicím. Na druhou stranu, tady, je to naprosto odlišný. Kua jak já se už ve čtvrtek děsně těšim na další středu (tudíž pátek), kdy se seberem s Milanem, vezmem multipack piva, giny, rumy nebo prostě co se najde a razíme k mýmu bossovi (+ boss wife) zakalit. To je nejsvětlejší okamžik týdne. Dočkat se kýžený půl devátý, času, kdy děti už konečně spí ... a pak naklopit ňáký to pivo, drinky, u toho dáváme Ticket to ride nebo Carcassonne a na pozadí hrajou ty největší fláky 80 let (Bananarama je prostě slušnej úlet ;)). Fucking boring? Welcome to Oman. Doufam, že od příští návštěvy dostanu bačkory, z těhlech co mam, mi začíná vyčuhovat palec ... Ještě su tu vrátim k rande. Nejsou ty ženský na celym světě cáklý? SMS ve stylu "seš hodnej, začínám tě mít ráda, ale si tě nezasloužim, páč nejsem tako

Tuhle se mi přihodila taková příhoda. Nakupuju ňáký hadry v shopping centru a jako vždy u toho šíleně trpim, ve tváři jasná marnost nad marnost a tu náhle, kde se vzala tu se vzala, sympatická prodávající. Filipínka na první pohled. Přiměřeně hezká páč ty top-notch mířej do jinejch sfér než do který patřim. No a tak se dala se mnou pěkně do řeči, a když to řeknu úplně na rovinu, tak po mně vyjela jak motýl po bonbónu. Kroužila kolem, mazala med kolem huby a tak nějak vyznělo, že je available. To mě přivedlo na dirty myšlenky, jak jinak že, a tak sem si od ní vzal číslo. Jo v ten moment to vypadalo móc vypečeně. Takže sem ji za pár dní pozval na rande na víkend. Z čehož nakonec nebyl víkend, ale hned druhej den. Jó to vypadá fakt dobře. To se prostě lamě nestává každej den ...... takže přišel den D. Dohoda zněla, že ji vyzvednu po práci, tedy někdy pozdě večer. Oka, sice pozdě na ňákou večeři, ale když jí to nevadí ... Přes den se ještě ujistila, že jako fakt to platí. Tak jasně žejo. S

Dnes sem se docela pobavil u ranního čaje a donutu nad rozmluvou se slovenským kolegou, kterýmu se něco jeblo a tak se odjebal z práce. Po ránu prostě bejvam stručnej ... Jánošík*, 24/11/2007 09:41:28: cau pustna liska { el_lama }, 09:41:33: cus Jánošík, 09:41:45: nerobili ste nejaky 'upgrade' mailu cez vikend? Jánošík, 09:41:51: nejde mi synchronizacia... { el_lama }, 09:41:53: ne Jánošík, 09:42:20: ani novy bezpecnostny certifikat na webmail? { el_lama }, 09:42:30: ne Jánošík, 09:42:42: kua robim tu ja este? { el_lama }, 09:42:54: nemam poneti ;) Jánošík, 09:43:07: jebem na to, idem domov.... Jánošík, 09:43:09: cus { el_lama }, 09:43:12: oka Jánošík, 09:43:23: Status change: changed status from Online to Invisible. Jánošík, 09:43:23: Status change: signed off. * zcela čistě fiktivní přezdívka

Řekněmě si to na rovinu, situace neni ani trochu příznivá. Dolar de dolu jak nikdy, Kropáčkovi z Libichova se chystaj v zimě do Aspenu, páč proč jezdit do krkavejch Rakous, když se můžou mít v jůesej daleko líp a to i přesto, že si obvykle nafutrovaný chlebníky nechaj doma. No a já tu pěkně šedivim. Sledovat každej den, kolik že si to koruna ukrajuje z dolaru, je vážně desně k vzteku. Navíc mi tu zdražili rajčata (nějaká krize na obzoru, co sem nechyt?) a v Safari pubu zdražilo pivo na rovný 3RO (150 v českejch). Největší zrada je ale nájem. Celej Omán ždímá a nejvíc se samozřejmě začlo ždímat v Muscatu. Došlo to až do takovejch absurdností, že pokuď prostě odmítnete akceptovat zvýšení nájmu (max. možná hranice je zvýšení o 15% na 2 roky - ze zákona) tak majitel jednoduše nahlásí, že byt se musí rekonstruovat a tradá. Rajčata do uzlíku a vypadni šmejde, však on sem přijde někdo jinej, hned potom, co štětkou vyženu pavouky z rohů a vytřu tu zasviněnou podlahu. Tudíž sme museli přistoupi

Z dobře informovaného zdroje sem obdržel velice zajímavou zprávu. A to tu, že se nám tu rozmáhá prostituce. Což neni žádná novinka, stačí, když se projdu kolem devátý večer kolem Hyatu a už z dálky se na mě culí číňanka obarvená na blond, významně točící kabelkou na prstu ;) Takže teď tu jde o ománský kumule, které pochopily, že železo se má kout dokuď je žhavý. Vypadá to tedy na slušně rozjetou zimní sezónu s dumpingovejma cenama, tedy taxou na polovině děvčat ze země skvělého vůdce Maa. Tedy kolem 20-25 riálů, což je cena víc než báječná. Samozřejmě o kvalitě servisu nemůžu hovořit. Zprávu musim ověřit, objevit zákoutí, odkuď milé holčiny vystrkujou lejtka a porovnat s konkurencí. No začíná se blejskat na lepší časy, už aby to tu bylo jako v Malajzii ... vlevo thajky, vpravo malajky, rovně filipínky a za mnou bar ... plzně. A jak vlastně taková arabka vypadá? Docela sexy, aspoň podle tohodle blogu, kterej tu mam samozřejmě blokovanej.

(Stalo se včera) Starý pán popřál Vaškovi a lidem celé České republiky k celostátnímu svátku. Excelentní, jeho agenda pracuje jako vždy na 100%! A jestlipak se toto objevilo u nás v celostátním tisku, aha?

Po delší přestávečce, co sem si zahrál na turistického průvodce po krásách Ománské říše, se zas připomínám. Tedy spíš připomenu fajné situace které se Dojč family přihodily, a kterých sem se zcela nezištně (z)účastnil. Sluší se začít domovem a socialním zařízením. Prostě ta stará story, tu dávnou myšlenku, co sem tu už slavně ventiloval: sračky po podlaze s lamou levitující nad bordelem v neoprénu, rouškou na hubě a gumovejch SM rukavicích. Přesně tohle věděli všichni a Michalovi sem jasně zdůraznil - dávkovat. Jemňoučce. Netlačit na pilu, protože když se tlačí, tak se to většinou poto (něco prostě jako když se tlačí na holku nebo taky úplně obráceně, známe to všichni, néasi). Odhadem, abych nebyl tak zlej, tak to vydrželo do druhého dne. Poté sem Michalovi s pompou předal Zvon. A do konce zájezdu sem ho samozřejmě neviděl. Jana mi pak sdělila, že už na tu toaletu raději nechodí, že prý je to v supermarketu bez nervů ;)Menší epizodka se udála v Al Riami parku a na Quantas beach. Mohlo

se každopádně nedějou. Tím nechci říct, že sem na katastrofy úplně rezignoval a naopak očekávám, že po ramadánu už konečně něco přijde. Koneckonců Michal a his squaf přijíždí těsně před koncem ramadánu a to by se něco nenadálýho mohlo přihodit. Nicméně proč jako se nic neděje (následuje stereotypní popis všedního dne): ráno se vstane, kolem půl 9, aby se nedráždil moc budík. Pak se de do práce, kde se trochu vrčí (ti, co vrčej v GTS(R) to trochu dobře znaj). A když se nevrčí, tak se v kuchyni lelkuje a cpe žrádlem, který se nedá konzumovat u stolu - ctíme přeci muslimy, kteří desně trpí. Už jenom pohledem. A to ale zase chápu, takovej ovocnej medovej páj. Hmm ;) Pak se de domu na vobjed, zkouknou se 1-2 díly Simpsnů a de se buď zpět do práce na nějakou tu čumendu a nebo na školení. Tam se nejčastěji provádí zívání, pošilhávání po o'klokách na zdi a brouzdání na netu. Nejčastěji idnes a diskuze pod článkama. Ty zabaví na dlouho (Paroubek vs novináři, Paroubkův sexy mozek a co na t

Včera, v sobotu, vlastně čtvrtku, začal naprosto zbaběle a nečekaně Ramadán. Nečekaně proto, že hlásná trouba z Meky měla zaznít, dle předpovědi, až večer. Jenže měsíc nejspíš vykouk z nějakýho podmraku o trochu dřív a musulmani (si) tak odpískali mučeníčko, v podobě zavřených restaurací a většiny krámů přes den. Tudíž svoji poslední pizzu před ramadánem, si dám pěkně až po ramadánu. Za měsíc! Večer je to naprosto zabitý. Musulmani přes den hladem padaj na hubu a večer atakujou všemožný restaurace, od mačkanejch krav (R) až po indo-pako-filipino ristorante. Jediná zřejmá výhoda je v redukci pracovních hodin na 6 denně a téměř týden volna po ramadánu. Jasně, rači bych ale byl ve worku a dostal víc rialů na ruku ;).Tudíž strávit celý odpoledne na pláži, bez vody, žrádla a dlouhejch kalhotách je dost výkon. Nejlíp asi na tom byla kočka-bufeťačka, která se v klidu ládovala humusem z odpadkáče, půst-nepůst. No a aby se neřeklo, že se nic nestalo. Teda bohudík nestalo! Tak včerejší setkání s

Hlavní sportovní titulek včerejších Oman Tribune. Aspoň tedy něco, když to AC projela s Arsenalem. Během dvou týdnů sem se smířil s faktem, že měsíční pivní dovolená skončila, a že nastupuje doba temna. Nicméně zatim smůla - vážnější karambol se mi zatim nepřihodil. Pokuď pomenu fakt, že na Istanbulskym letišti sem se "zapomněl" při okukování sukní a vyslech sem svoje jméno v nádražnim rozhlase. V letadle byl polit džusem, a ve snaze se zalíbit turkyni, sem ji s úsměvem odzbrojil "že to nevadí, doma mám přeci pračku".Do dvou dnů sem opět na český, momentálně úplně k ničemu, řidičák získal nové fáro. Ale když klient pravidelně platí, tak jde přeci všechno ;). Ševroleta Aveo ve skvělé LS výbavě, model 2007. S bílou raketou - Hjundají se to opravdu nedá srovnavat. Za odměnu sem druhej den vyfásnul pokutu za parkování "na silnici". Oficíra sem doběhl a ve snaze vyzjistit kolik že mě to bude stát, na mě spustil arabsky. Další debatu sem si rači rozmyslel, proto

Takže si dám pěkně pauzičku. Metr sem dostřihal, posledního medvěda odlepil, piva v lednici vysápnul a zejtra si dam nevimkolikhodinovej trip skrze Istanbul na Ruzyň. Tudíž si pěkne oddychnu od čínskejch Shark (hmm), čmoudů, různejch nehod a kalamit (opravdu už mam celkem dost škádlení hoven na podlaze koupelky). Tudíž první zastávku dávam na orosenou plzeň 8) No a k Ománu. Na shotu je Salalah v létě, tedy v odobí Khareef, kdy přifičí monzuny a všechno se zazelená (mimochodem nic podobnýho na arabským poloostrově neni). Takže to bude snad první trip až se vrátim. Mimojiný je v oblasti hodně vodopádů, řek a zajimavejch míst. A taky magická magnetická hora. Stačí zaparkovat auto a samo se rozjede ... úplnej Maglev ;)

Bajka před dovolenou na odlehčení. Je to už malinko vousatý, přišlo do toho Gonu, samota, ale je to tu. Původně sem to chtěl nazvat Jak sem si (opět) nezamrdal, ale nakonec mi to přišlo laciný a vhodný leda pro bloggery, co píchaj čerstvý kůzlatka a jezdí si v červenym, placatym autě s koní hlavou na kapotě. Takže to bylo nějak takhle. Pátek. Tradiční výlet do Safáče (Jakoroxy). Už bylo trochu pozdě, takže nebylo nač spěchat na happy hour. Knajpa už celkem narvaná a tedy jediný, volný místa u stoliček na baru.Samo o sobě je už tohle místo dost na ráně, ale přeci o nic nejde - jdem přeci jen na nějaký to trojpivo. Objednáváme Heinekeny u Pocahontas a v klidu je umisťujeme v krajině břišní abysme byli hezcí. Bohužel u baru seděl jeden z manažerů z firmy, anglán a tak na uvítanou přistála rundička tequily. Tak to přeci nelze odmítnout. Protože sme něco přijali, tak sme museli taky něco vydat (základní ekonomický pravidlo). Nejsme přeci český držgrešle. Takže runda putovala pro změnu od ná

Sem původně chtěl napsat tu pikantérii z peříčka, ale prostě se zadařilo jinak. Takže, nosný téma: trouba. Ta trouba něco prostě proti mně má. Si chci udělat emerickej brambor, všechno připravim, a když chci zapálit, tak sirka nic. Oka, plyn utíká a Pat a Mat v jedné osobě se snaží škrtnout. Sirky sou made in UAE, takže je jasný, že arabský sirky prostě nemůžou, nemůžou bejt normální. Po půl minutě škrtání zážeh, přiblížení k syčící dirce a ... mini výbuch. Modrý plamen zbarvující se do červena. Tlaková vlna. Hluchota. Z úleku sem briskně zareagoval a jal se kroutit čudlem na ovládání trouby, ale asi sem byl moc silnej a ňák se mi rozdrolil v ruce. No naštěstí je přívod plynu hned vedle. Každopádně pravá ruka, co byla zrovna v troubě trochu zasmrděla. Škrabkou sem oloupal osmažený chlupy, předem (!) zapálil sirku, nožem zapnul troubu a vinstaloval pekáč. Výsledek not bad, sice to je spíš opečenej brambor ale who cares ...

Tak a je po cyklónu. Plno částí města pod vodou, bahnem, pískem a všemožnym bordelem. Stromy vytrhaný, auta utopený, elektřina nejde a k tomu zmatky nad zmatky s houfama "povodňových" turistů (lama je pressjakošibík-pro rejpaly). Celkově chaos. Před tajfunem byly Ománský pláže označovaný jako jedny z nejčistších ze států v Perskym zálivu. Teď sou pláže obsypaný všemožnym bordelem - co voda smetla do moře, to moře vrátilo pěkně zpet. Celkem spravedlivý :) Jinak zkáza. Doma v pohodě, zřejmě děda postavil barák na výhodnym místě, protože nám ani jednou za večer nevypadla elektřina. Což je zajímavý, protože všichni kolem neměli ani kapku štávy. Nahazuju pár fotek před Gonu a po Gonu. A drak mi ulít :D Příhoda z natáčení na závěr (ehm):Jak si tak akčně fotim, tak si tak šikovně zavřu dveře s klíčkama v zapalování a dveřma samozřejmě locknutejma. Takže 45 minut stepování, volání někam kde to nikdo (samozřejmě) nebere. Nakonec spásněj nápad zajít k nedalekym ománskym jézétdéhochum,

Super-sonická super-tropická bouře Gonu se žene na Omán natropit nějaký to zlo. Takže šuškanda se rozběhla velice rychle, tamtamy duní, každej už dostal minimálně tři mejly se všema možnejma satelitníma snímkama a tak Ománci teď houfně nakupují zásoby. Až to udeří, tak to prý bude fičák. Tak nevim, ja mám svůj kartáč pivka, sem v prvnim podlaží, takže můžu doma hnípat třeba tejden. Tak někdy před měsícem nějakej ománskej vesmírnej Aštar předpověděl, že jako budou tsunami. Se nestalo samozřejmě nic, ale tak třeba se pan křišťálová koule trochu seknul, to oni umí dobře ... Zprávy o řádění cyklónu v middle-eastu uvidíte na své oblíbené TV Zaza, po zvířátkách a borci na konci, přesně 6.6.2007 ;) Snímky z NASA. Pěkné. :)

Vim vim, měl tu teďko bejt ten šílenej post. Ale ještě ne! Nejsem na to prostě připravenej, se takhle historicky, dočasně samozřejmě, znemožnit. Vlastně by se to dalo porovnávat s jednou událostí, ale to už je dávná ... momentka. No takže tu minulej tejden nečekaně zapršelo. Já měl radost, lidi z oddělení měli radost, že já mam radost. Zbytek okamžitě spěchal do aut a domu, protože když leje, tak to znamená kalamitu prvniho stupně. V koupelně sem zjistil, že mi o 15% začly růst jakovousy. To je zajimavá záležitost, pže se tim pádem dostávam na úrověn Bruce Willisa. Ten má teď mimochodem jednu třiadvacítku. Výzva! Taky v koupelně, při posezení na oblíbenym průchozim štokrleti sem z nudy spočítal, že mravenci se v 68% vyhnou vlevo. To jim šlo do tý doby, než sem jim výlez z nory do koupelky neotagoval Pifpafem. Zdražili benzin. Komunisti. Jako dávat sedum pade za litr, no kde to sem?Pořád nemam řidičák a na hajweji je čimdál víc policejních patrol. Tak z toho je trochu vítr, ale spoléham

Zrovna sem dost línej (teplota semtam kolem 50C, vlhkost děsně-neměřitelná), takže jen krátké minuty z regionu (krom toho se musim chopit žehličky a taky jít vytřít mopem tělocvičnu). Tak snad jen, že se udál "IT teambuilding". Normálně to celkem sabotuju, protože sou to většinou akce o ničem a v Ománu bych nečekal posun do plusu, ale tohle příjemně překvapilo. Výlet na delfíny, super, delfínů jak mraků, žádný hledání ploutví jako v Chorvatsku. K tomu potápění v zátoce, kvalitní žranice na osamocený pláži, pár teambuildingovejch utužovacích her protože proč? No přece A-team!, vostrá jízda na banánu (okořeněno vřískajícíma indiánkama-neplavcema) a to nejlepší nakonec - thajská m'sáž (vyslovovat teple-francouzsky). Holka byla opravdu šikovná, a dokážu si představit, že umí být i daleko šikovnější ... ale tak slušnost a počestnost nadevše ;) A tady jedna taková 100+1 z Pakistánu z nedávného výletu Topolánka. Totiž, že není check flag jako czech flag ;) Ale tak aspoň, že se p

Včera sem se poprvý vydal do 'klubu' u Crowne Plaza. Na místní poměry místo neřesti, alkoholu a levných žen z východu. Legenda praví, že sem mají zakázán vstup jak místňáci tak indiáni. Pravděpodobně se to ale nevztahuje na prachatý jakýkoliv národnosti. Prostor asi jako Lucerna music bar, pivo za 2.700 (jako kua jo!), sem tam nějaká evropanka. Stoly s réserve, pruda. Na pódiu kapela s kytarama. Tak to by moh bejt aspoň nějakej příslib. Minimálně první song naznačil, že by mohlo bejt živo. A živo bylo jen díky dementnim anglánum, co si cucli drinku Blow job a začli se nádherně předvádět. Každej super styling, echt trička, skvěle propracovaný gesta a děsně kool taneční kreace původem asi z MTV. Hudební nuda nenechala dlouho čekat, z kytar se vyklubala hudba v podobě Shakir, Missy Elliot, Black Eyed Peas a různejch RNB a když po asi hodině zahráli rokec "Go Johnny Go", tak to bylo asi to nejlepší, co z nich vypadlo. Přestávka doplněná super houseovym DJ ... paráda. Jedi

Here we go! První přírustek do ománský "herny". Značkovej čínskej tejbltennis, Stiga pálky pro profíky á 10 riálu, chladící se pivka v lednici a digitální klimatizace s ionizérem proti zkolabování hráčů. A jako bonus free WiFi access na internet! Další task je sehnat elektronický šipky, což se zatim jeví jako fuckin' problem, protože jediný elektronický šipky jsou k vidění na Eurosportu. Zřejmě je na čase navštívit Dubaj. Jo a nesnášim žehlení. Žehlení košil! Tomu já řikam punishment!UPDATE: pro nevěřící tomáše, co si pletou větrák s digitální klimatizací X)

Tejden úplně postavenej na hlavu. Na začátku na mě padla nějaká ománská deka. Ta padla zřejmě i na kolegy v práci, protože akorát něco chtěj a když já chci jen jednoduchou odpověd na mail, tak se tváři, že o ničem nevěděj. Prostě inšála. Až co Alláh ... k tomu připočtu drzost indiána , co mi pronajímá auto. Škoda, že při druhym telefonátu se krotil. Byl sem tak vzteklej, že sem čekal jen na spouštěcí impulz a korejce mu hodil na hlavu. K tomu dvě noční do tří do rána, málem zajetí černobílýho králíčka (wtf??) a fakíra, co si to štráduje prostředkem silnice, polonahej s turbanem na hlavě, s hůlkou a přes metr dlouhym hadem (wtf2??). K tomu už definitivně jezdim načerno, takže až mě zkontrolujou poliši tak, při mym štěstí, poputuju rovnou do lochu. Zbytek tejdne pokračoval ve stejnym, nudnym duchu. Nic zásadního. Nic novýho. Jen slunce přitlačilo na pilu a je permanentně kolem 42. A dneska přišel pátek ... a spadlo mi do klína zlatý štěstí :D Kartáč Heinekenů (12RO), nějaký Fostery (á 0.

Přesně jako nadpis bude odpovídat obsah následujícího postu. Včera sem totiž chtěl napsat něco důležitýho, ale rači sem dal Krásku v nesnázích (Gajslerka jako jo ;)) a potom nějakou tu sklenku červenýho a nakonec sem všechno zapomněl a ani dneska si nemůžu vzpomenout cože zajímavýho sem vlastně chtěl. Asi nic. Ve worku sem bez Bosse, což má za následek, že s potížema odrážim nájezdy arabů a jejich rafinovaný ataky. A to sem se ještě nechal přemluvit k vnitrofiremní fotce, takže někde budu viset na zdi. A mouchy ne mě srát. Ale odolat nešlo. Asistentka fotografa se tak pekně a výrazně usmívala - oblečená do džín, který pěkně zvýraznily konturu ... no tak zas nic. Taky si koleduju o pěknou pokutičku, protože špinavé auto je prohřešek a je pokutován. Na druhou stranu, se pomalu a jistě dostávám do top 20 nejšpinavějších aut v Ománu. A to je ňáká výzva! Zatim to ale kazí voda v ostřikovačích, ale taky na ní jednou dojde :P (umytí lidskou rukou je tu za riál - na co roboty, když máme tisíce

Listopad. Stromy začínaj pěkně žloutnout. Je sice jaro, ale listnáče žloutnou a opadávaj, protože uhodily vedra. Teda zatím jen demoverze, takové malé preview na první stránku. Nicméně na netrénovanou bledou tvář je teplota kolem 40C dost. Nejhorší je, že bez klimy už se nedá vydržet ani v baráku. Takže to všude skvěle hučí a pro mě další důvod se nevyspat. A to je znásobený větrákem na stropě, kterej začal nepravidelně vydávat různý rumplovitý zvuky a děsně vychytralym komárem, který se neštítí se mi schovat do fusekle, aby po zhasnutí nastoupil noční šichtu a po lehoučku zasunul. S pokračující nadměrnou konzumací žrádla (viz další pochlubení na konci postu) sem se tedy pod svym vlastnim nátlakem rozhod si zařídit roční vstup do posilovny, bazénu, squashe a tennisu. Při platbě sem mírně vykrvácel (285RO); ale jinak bych zhynul v sedačce jako někdo, koho tu nechci ani náhodou menovat. Ještě, že tu nemam Eurosport ;).Platby se mi tu trochu množí a nekontrolovaně se přesouvaj do cizích r

Tak trochu nestandardní titulek, ale neskutečně pravdivej. Všichni okolo se tu prostě jen cpou, od sladkostí, po hordy masa, různejch rejží, americkejch pizz a hamburgerů s hektolitry (pepsi)koly. To jen že sem si přečet v místním Weeku, jak na tom budou za pár let Ománci. Samá cukrovka a podobné příjemnosti z jejich neustálého cpaní. Tady to na obrázku je jako první echt žrádlo co sem si mejma levejma rukama uklohnil. Z výsledku sem byl tak překvapen a potěšen, že prostě foto muselo následovat. Na nějaké uštěpačné poznámky nehodlam reagovat páč to bylo dost dobrý (modifikace mikra receptu ;)). Ale je na čase zabrzdit, páč například dneska sem sem cpal non-stop přes 2 hoďky, příjemně to na začátku odstartoval pivkem a teď relax u 4hero a červenýho vínka. Uff. Rosim se ;) Otevřeli tu taky konečně ománskej Datart. Lidí jako sraček nadrženejch na elektroniku, plejstejšn 3 a LCD televize. Ale tedy zklamání. Chtěl sem si koupit XBOX 360, na zagemesení naprosto ideální, jenže cena je tu nesk

Vůbec sem dneska nechtěl nic napsat. Už jenom proto, že psát něco obden je kravina. Prostě se neděje nic zásadního. Ani můj vzor, ó mighty penis of Hulán, nepíše každý den, že ;) Dnes teda vyjímka, protože jsou to přesně dva měsíce co sem v Ománu. Ty nějak uběhly a ani nevim jak. Tak mi zatim ani moc nedochází, že bych tu měl strávit dalších 22 měsíců ... ale whatever. Ale co mi došlo dnes ráno, že se nějakym záhadnym zpusobem pomalu nedostanu do poloviny kraťasů a kalhot. Tak sem teda nelenil, postavil se na váhu a co nevidim - za měsíc a půl se nějak změnily čísilka skoro o 4 kila. Tak teď nevim, jestli si tak dobře vařim (ke snídani KitKat, Milkyway a o víkendech nutela), a nebo že by se i z toho nealko piva vytvářely nějaký tantiémy? Takže to je k bachoru ...Počasí: začíná se nechutně oteplovat. To by zas tak ani nevadilo, ale pokud nefouká a je velká vlhkost, jako teď čím dál víc pravidelnějc ... tak to je fakt na p**u. Vyjdu ven a do pěti minut sem mokrej jak prase. Zajímavost: v

Se musím pochlubit zahradnickym umem. Ibišek za dva a půl riálu (1OMR = 54,46CZK) konečně vyplodil jeden obrovskej květ. V záloze sou samozřejmě další, jak bylo ujednáno s pákistáncem co vede nedeleký květinářství. Pakoš teda zklamal po dotazu, jestli má pažitku (u nás v každý jednotě v květináči) a po odsouhlasení mi po chvíli nabídnul pěkné, umělohmotné, zelené kolíky pro přivázání kytek. x) Očekávat nějakou story zveličující nějakou nehodu je naprosto marný. Po rozkoukání se ze mně stává velice úspěšný, mladý muž, co si sám výborně uvaří, neméně úspešně vypere a vyžehlí prádlo, 4x denně se usměje na kolemchodící ománky, které padnou do mdlob (štěstím, samozřejmě). K tomu stíhám pravidelně, bez mrknutí oka, mopovat celej haus, běhat po pláži se šarmem Marlboro mana a zase ... ty ženy ... s dětma. Samý děti. Dvě, tři i štyry. Nevim co je to napadá, ale tohle je prostě země samejch dětí. Bílý, černý, žlutý a zahalený. Naprosto mi to nezapadá do plánu! Navíc sem si po chození po pláži u

... aneb pokračuju dalším plytkým čtením na pokračování. A protože se mi dostalo pochvaly od mladé čtverečkové, tak z dlouhé chvíle sem, jako hold holdingu čtverečků, vytvořil kresbu. Spatřuje-li někdo v oné kresbě Knížákův styl, tak připouštím, že sem se mírně inspiroval rukou mistra. Tolik z kultury z Ománu. Teď k tomu, proč je tu vlastně fotka tý mešity. Tak to je, prosím, mešita momentálně spící. Její méno ještě neznam a ani toho imáma co do ní 4x denně troubí moudra z koránu. Zato bezpečně vim, že je vybavena kvalitníma megafonama s úrovní hluku převyšujících 150x hygienické normy u Ruzyňskýho letiště. Teď nevim na co si vlastně ty lidi tam stežujou! Už sem si vypěstoval reflex, že se pravidelně před vysíláním na velice krátkých vlnách probudim, vyslechnu si kázání pána v plášti a pak dvě hodiny koukam do stropu. To že v práci, odpoledne, do sebe leju pravou arabskou kávu abych nevytuh už je celkem vedlejší. To kafe je stejně určitě instantní Čibo.Dál bych tu měl jednu známost. To

První pořádnej výlet po Ománu, kdy jsem taky něco viděl je za mnou. Je to první report, takže ho možná v průběhu 30x přepíšu, to kdyby se někdo náhodou divil. Taky nejsem žádnej pisálek jako je třeba Šibík fotograf (?) a jediný zkušenosti mám se psaním reportů z hranic kvůli pašování (domnělých) jakýchsi omamných látek (C). Rovnou uvedu, že samozřejmě se mi něco přihodilo. Žádný hovnolejový peklo se sice nestalo, ale první věc je, že sem si s sebou vzal foťák, jenže bez baterky (syndrom Vojtěch). Další věc se mi přihodila v kempu, kde sem se o půl jedný ráno přerazil o železnou postel, která je u každý chatky rafinovaně vystrčená venku, pro případ outdoor milování. Není nic lepšího, než zhulenej (se k tomu taky dostanu) skučet půl hodiny bolestí na písku mezi chrápajícíma (doslova) chatkama. No a ta poslední věc, že poprvé za měsíc a půl sem vlez do moře, na skvělé idylické pláži s bělostným jemným pískem, s barem a v kanárkových bikinách stojící filipínkou podávající vychlazenou plzeň

Slibovaný report ze sobotního "trip to sand dunes" musim odložit díky nenadálým událostem. Snažil sem se přemoct, ale tak lákavá nabídka jako pivo, vodka kurant a Černí baroni nešla odmítnout. Dneska je mi samozřejmě blbě a bolí mě neskutečně hlava. Nicméně sem si řek ne a tu kvalitní destilovanou vodu sem v sobě udržel. Od půlnoci prší. A chcanec je to pořádnej. Když už tady párkrát za rok zaprší, tak to fakt znamená hodně vody. Voda naprší v nedalekých horách, a protože se nemá kam vsápnout, tak se obrovskýma korytama vlejvá do moře. No a pár takových "korýtek" prochází i Muscatem. Tyhle fotky jsou z dnešního rána.Jen pro dokreslení situace, v tom autě (nahoře) jsou stále lidi. Každý rok takhle zahučí plno lidí. No ale kdo chce tam ... Jejich utkvělá představa a blbost, že Alláh je vytáhne ze všeho je do nebe volající ;)

Původně jsem chtěl napsat jen krátkej post o výletu v neděli do Suru. Nicméně výlet stál celkem za prd, cesta po dálnici ve vedru. Ryhlost max 120km/h, protože nad začne nějakej alarm "bimbat", což má za následek zbláznění posádky. 300km tam a zpět a místo pěknýho městečka byla jen díra o pár barácích. Jediné oživení byli všudepřítomní velbloudi, osli, chlupatý kozy a v jedné části fakt pěkný písečný duny. Jinak hory, vymletý koryta řek a polopoušť. Tolik k výletu. Nicméně včera se přihodila příhodička. Tak si dělám večeři - volský voka. Na pánvičku neleju olej a nechám rozehřát. Mezitím si odběhnu zkontrolovat pračku jestli mi náhodou něco neprovádí nekalýho. Přilezu do kuchyně a z pánve se valej chuchvalce kouře. Jakože mě to už ani nepřekvapuje, prostě každý týden se mi musí něco přihodit. Okamžitě zapnu digestoř na full, odstavim pánev, zapnu další větráky a začínám přemýšlet.V tu chvíli mě napadl nejgeniálnější plán a to vzít pánev s rozpálenym olejem a hodit ji do dřezu

Na žádostivé žadonění vám tedy povim tu příhodu, co se mi stala se záchodem. Už to je 2 dny, takže emoce vyprchaly, ale pokusím se znovu vžít do té situace. Warning: komu vadí splašky (hovna) ať dál nečte. Prostě a jednoduše se před pár dny začal, zcela bezdůvodně (!), ucpávat hajzlik u mě v koupelně. Tak sem ho v klidu nechal, že se to nějak proluftuje. Večer mi hrozila nehoda a tak sem nějak zapomněl na stav. Inu sem spláchnul ... a vono nic, přitekla voda, doplnila se hladinka a zůstala poklidně stát. Trošku sem znejistěl, protože se v míse prohánělo několik hnědejch autobusů doprovázených několika stovkama, malých, hnědých motokár. Ráno moudřejší večera a stejně co s tim. Ráno. Ráno byla situace lepší, hladina klesla o cca 10 cm a motokáry se rozprostřely po stranách bílého porcelánu. Utvořil se malý art efekt, ale v tu chvíli sem ho nebyl schopný ocenit. Takže se zavolal plumber - na odpoledne.Do baráku sem dorazil akorát včas. U mého hajzlu rokoval majitel-ománec a čmoud. Pro jis

Jednim slovem peklo. Naprosto nezařízenej byt a co do něj koupit. V hypermarketu sem bloumal asi 3 hodiny, jezdil od regálu k regálu, od žrádla k mycim prostředkum, od příboru k mopum. Prostě všechno možný a stejně sem toho moc nekoupil. Tady bych spatřoval jakousi výhodu mit vedle sebe ženskou ;) Takže sem se víc motal u žrádla a z ostatních užitečných věcí sem si koupil příbory, půllitr na pivo, 2 nože na maso, polštář a tonic k ginu. Skvělé. Měl sem z prvního nákupu radost :). Další den byl pro změnu lítáním po nábytku, což jsem završil nákupem mini skříňky na hadry ikea stylu a dokonale pohodlným křeslem s polštářkem. Původně sem se s nim chtěl vyspat, jakou z něj mam radost, ale v posteli trochu tlačilo tak šlo na zem. Tím pádem se celá neděle nesla ve stylu Simpsnů na téfau v jednom z obýváků.)%>Dnes sem konečně taky objednal postel, nafukovačka neni zrovna to nejlepší. Obešel sem asi 10 krámů, taky vyčerpanej, ale úplně v poslednim měli jakš takš postel co se dala koupit. Hla

Tak to se mi dneska stala taková příhoda. Ráno si v klidu vstanu (pozdě), nechám se obsloužit na snídani, protože kam spěchat, když už stejně přijdu pozdě. Nasedám v klidu do fára a ve skoro žádném provozu se vydávám do worku. Stažený okýnko (na kličku), rádio pěkně nahlas a za hitů Take That, Paris a Eminema (místní rádio English Oman) si to šinu (levou rukou si přitom bubnuju do rytmu) po dvouproudovce do práce. Přijíždím na 3 proudý kruháč Al Ghubra (takový, který u nás nikde nenajdete, ale tady jsou celkem častý a často jsou na nich nehody, ehm) a protože mám zelenou tak se vydávám prostředním, správným (!) pruhem. Jenže to by nesměla být v úplně krajnim, vnitřnim pruhu ománská, zahalená káča, která se rozhodla odbočit doprava přes všechny pruhy ...Což už teď smrdí nehodou. A taky že jo. Strhnul sem volant a pak jen ucítil na zadní části pěkné popostrčení. Kráva. Takže sem zastavil, obhlíd auto (jen lak - její - na nárazníku) a vydávám se jí učinit školení a lekci za pomocí 3 ocasý

To že jsou tu švábíci sem tak nějak věděl. Vlezou prý všude, bylo mi řečeno a ať moc neotvírám okna. Narozdíl od Kulhánka je tu ale nekonzumujou. Dneska sem svýho potkal na záchodě. Byl ze mně trochu vyděšenej a vousama-tykadlama nervózně komíhal. Zahnal sem ho do rohu, ale pak sem mu vysvětlil, že dnes je jeho šťastný den a ať to poví doma svym kámošum. Odpoledne sem ho už nepotkal. Na podlaze v rohu bylo jen malý ušmudlaný něco. Zpráva ze života - založení účtu v bance. Zde je to záležitost na 15 minut. Účet sem si založil u BankMuscat což je přibližně něco jako eBanka u nás. Progresivní banka s internetovym bankovnictvím. Stačilo vyplnit jednu A4 a hned sem měl aktivní účet, Visa kartu a výplatu na účtě. Vše je zdarma. Výběr z bankomatu, inet bankovnictví, vedení účtu ... Zhovadilý poplatky např za příchozí platby tu samozřejmě nejsou. Ostatně to je jen asi naše východní specialita. A poslední fajn věc - výplata. Tady se standardně dává kolem 24 v měsíci. Moc příjemný. A ještě víc,

Tak to vedle, vlevo, je nový domov. Akce Kulový blesk proběhne tento čtvrtek (sobotu) a nebude složitá. Mý 2 kufry nejsou ani pro korejce žádná překážka. Jen malé (vychloubačné) shrnutí: 4 pokoje, 2 haly, 4 koupelny, 1 kuchyně ... a to je všechno. K tomu schody na střechu-jakoterasu, která se da využít pro vodníka. Vodník bude jedna z prvních věcí co si obstarám (po chlast kartě a posteli) ;) Možná ještě nebude špatný si koupit pračku, protože stav fuseklí se začíná limitně blížit nule a přesvědčování sámsebe, že opravdu ty fusky po celém dni nevoní, začíná nabírat na váze. Jen pro doplnění: jsme na to dva a je naše jenom horní patro. Spodní patří majiteli. Tudíž orgie jsou vyloučený ... (ehh, vypečenej odstavec, zamotanej, ale nechám ho tady pro svoji vlastní výstrahu :D) Tady už jen pár ilustračních foto jak vypadá víkend. Přiblížil bych to asi zewlingu u Mesiho (Pinďi, Michala) na chatě vyjma celodenního pochlastávání. Což je sice jistý mínus, ale to se dá dohnat večer v báru (na di

Je sice sobota, ale tady je to jinak, takže na 7 u Templů. Tady Templi nejsou templi, ale domácky Safáč ;). Géčko vyměňuji za Heinekena. O happy hour stojí polovic, tedy 1.5RO (83Kč). Doprava autem, zpět taky. Socka (505) tu nepremává. Alkohol za volant nepatří! Áno ...

Tak už mám konečně občanku! Po místnim je to residenční karta a získat ji je peklo. Ve zkratce to znamená jít brzo ráno na krev, fronta, 50 indiánů. Odběr krve je prováděn tak tlustou jehlou, že podobnou sem viděl naposled před 89. Pak cesta na ministerstvo práce -> úplatek. Cesta na otisky. Tam se mi udělalo nevolno, protože uvnitř budovy byl had asi 500 (analogie k Pinďově "popelnici" pro 500 lidí á France) indiánů a fronta se posouvala si tak 3 lidi za 5 minut. Naštěstí přišel další úplateček a jako bílej masa sem šel na ladies. Zde to samozřejmě znám a nejsem z ničeho vyjukanej jako někdo (analogie pobaltí a ranní srací Pin... ;) Otisky znamenaj všech 10 prstů. Otiskovač se jen zastavil u mého nádherně širokého, pravého palce a chvilku na něj zíral. Pak se začal smát a jako co to znamená. Tak sem ho ušetřil a řek sem mu, že sem palec strčil do lisu. To mu stačilo a ani nechtěl úplatek. Další cesta vedla na ministerstvo zdravotnictví. Asi taky úplateček. A nakonec sem s

Korejec Akcent A/T Prvně se vyjádřim k fópá. Chtěl sem to napsat košatě, ale kašlu na vás. Celý se to točí okolo primitivního, nerezovýho kohoutku u vany. Otočíte doprava, teče studená, doleva, teče teplá. To sem nezvlád. Točil sem doprava. Tudíž sem se koupal 14 dní v dost vlažný vodě. Slovo koupal neni přesný, neboť si koupel představuju trochu delší než dvě minuty a fakování vedení hotelu jak se na mně snaží ušetřit. Jednoho dne sem otočil doleva. 2 minuty tekla ledová voda. Potom začla týct horká ... a stále mám rýmu jako trám. Dnešní večeře se nesla ve stylu mix grill v čínskoindický restauraci. Byl sem tam za masu. Jako hlavní grilovaný maso byla kočičí pracka. Tak sem si ji dal jako první. S kečupem a hranama. Docela to ušlo, ale při zbytku podivně červených "grilů" mě něco kopalo. Přibližně sem si představil stav Pinďi v Černý hoře při konzumaci buřtu s interně zabudovanym chlupatým kopejtkem (dle Mesiho - šourkem, prasečím). ;) Dál už jen pár poznatků ze života

Tak teď sem objevil jedno pěkné fópá, kterym trpim už 14 dní co sem tady. Dalo by se to přirovnat k mému instinktu si vždy vybrat dámský sprchy/záchody. No ale to na sebe bonznu až zejtra. Teď je to moc čerstvý a du si otlouct lamí hlavu o zeď ;)

Psát blog, Vojtěchovi se to řekne, když neni zas tak co psát. Ale dobře. Tak třeba dnes je víkend, což v mém případě znamená několik hodin koncentrovaný nudy. Rozdělit se to dá na dvě činnosti a) surfovaní po netu, na kterym nikdo neni, protože je brzo ráno/a nebo nikdo nemá po ránu náladu (známe: kafe, čaj, noviny, idnes a jiný ranní pracovní činnosti) b) čtením Kulhánka na lehátku u bazénu. Kulhánek mě sere. Prostě to neni tak dobrý, ale číst se to dá. Přecijenom ten Longin je kabrňák mého stylu. Samá ženská a nic z toho :)) A proto čekám na svou doktorku Camille (modří vědí) ;) Těd k tý klimatizaci. Sem prostě sick, žeru na noc paralen a přes den výborný Septolete. Čmoudi se rozhodli, že když už maj klimu, tak že z ní vymáčknou co se dá. Jejich styl je desně zákeřnej. Ráno si vás pěkně jemňoučce připraví a kolem 1 odpoledne začíná přituhovat, větráky z klimi se roztočí na plný pecky a všude kolem začnou rašit rampouchy. Pak stačí vyjít ven, kde dostanete ťafku od horký zdi a můžu jí

Velice krátký post, nicméně důležitý. Zařizování bytu mě tak vyčerpalo, že sem večer musel zajít na pivo. Protože v happy hour je o polovinu levnější tak se pití změnilo v anglický styl. Objednat si dopředu 4 pivka. Což je peněžně výhodné (80kč za pintu Heinekenu), ale už méně výhodné pro žaludek na lačno. Což jednoduše znamenalo rychlý úprk směr hotelový pokoj. Stihl sem to jen taktak. Nicméně v tomhle mam slušnou praxi takže nedošlo k fópa alá Vašek v Itálii ve výtahu. Další věc je, že žaludek si jaksi ještě nezvykl na místní kuchyni - tudíž je možný, že včerejší skóre být 10x na porculánu v dalších dnech překonam. A poslední věc jsou sny, tak například předevčírem na mě spadlo z nebe auto. A to fakt nic nehulim! No nic, du se přemístit na lehátko k bazénu a začíst číst Kulhánka.

Služební Volvo mě už omrzelo a taky jízda s ním nebyla nic zaživnýho, takže sem udělal deal na parádní korejský kus. Chlápek z půjčovny mi to parádní fáro přivez téměř v termínu. Zpoždení oproti dohodě o 2 hoďky je naprosto v pořádku. Před firmou na mě čekal skvělý, bílý Hjundaj Accent s automatickou převodovkou. Autorádiem a klimatizací included. Ostatní je manuální popřípadně nejde otevřít. Zadní dveře jsou asi na zaklínadlo, ale aspoň si budu vozit jen jednu filipínskou děvku a nebudu muset pošilhávat dozadu. Obsah motoru odhaduju na 1.3 litru a zrychlení je věru brutální. Akorát je těžko odhadnutelné kdy auto opravdu zabere a přestane ječet. Tím pádem je předjíždění (uz začínám jemně prasit, jinak se to nedá) otázka věštění z křišťálové koule - zrychlí dostatečně rychle než se mi čmoud za mnou v Hummeru podívá do kufru? Zatím to zvládám skvěle. Ke crashi jsem byl nejblíže jeden metr a 28 centimetrů. Gumy zavoněly.Další věc se má s bydlením. To co mělo být nebude. Dlouhá story, ale

Dubai Airport Tak sem si myslel, že sem nebudu mít co napsat. První trapnej post. Tak je tady. Letenky sem měl zabookovaný u Turkish airlines, což už samo o sobě nevzbuzuje dobrej pocit. Chyba. Všechno naprosto v pořádku. Na uvítání pilot předved vzletnutí ze zatáčky - nač si rovnat letadlo, když to může vzít šmejrem. Dál hned následovala večeře, a byla dobrá. První překvapení. Let prostě naprosto bezproblémů. Za chvíli v Istanbulu ale čekalo první překvápko: chaos na letišti, příšerná kosa a turkyně, co všechno organizovaly a nikdo jim nerozuměl a nechápal jejich pokyny. Letadlo na dálku bylo malý, bez displejů nebo nějaký televize a nepohodlný. Následoval výtuh a tím pádem sem přišel o večeři číslo 2. V Dubaji přistálo s půl hodinovým zpožděním a jediný co sem musel udělat je vyzvednutí lístku u Emirates na let Dubai - Muscat. Otevřeno bylo 6 přepážek z toho jakštakš funkčních asi 4. U každé se táhnul neskutečnej had lidí, co se po opravdu dlouhý době čekaní změnil na rozzuř