Po delší přestávečce, co sem si zahrál na turistického průvodce po krásách Ománské říše, se zas připomínám. Tedy spíš připomenu fajné situace které se Dojč family přihodily, a kterých sem se zcela nezištně (z)účastnil. Sluší se začít domovem a socialním zařízením. Prostě ta stará story, tu dávnou myšlenku, co sem tu už slavně ventiloval: sračky po podlaze s lamou levitující nad bordelem v neoprénu, rouškou na hubě a gumovejch SM rukavicích. Přesně tohle věděli všichni a Michalovi sem jasně zdůraznil - dávkovat. Jemňoučce. Netlačit na pilu, protože když se tlačí, tak se to většinou poto (něco prostě jako když se tlačí na holku nebo taky úplně obráceně, známe to všichni, néasi). Odhadem, abych nebyl tak zlej, tak to vydrželo do druhého dne. Poté sem Michalovi s pompou předal Zvon. A do konce zájezdu sem ho samozřejmě neviděl. Jana mi pak sdělila, že už na tu toaletu raději nechodí, že prý je to v supermarketu bez nervů ;)Menší epizodka se udála v Al Riami parku a na Quantas beach. Mohlo ...