Poslední ramadán

Nevyhnutelné dnešní půlnocí zaklepalo na dveře a bez ptaní se vetřelo do života. Nepříjemnej, otravnej vetřelec - ramadán. Zavřeli se všechny restaurace a otevřou až po západu slunce. Nesmí se pít, jíst a šukat přes den. Očista to má bejt. Pche ... Tedy ne že by mi ta třetí věc nějak hrozila. Samozřejmě je to platný jen pro poblázněný muslimy, konekonců ať si dělaj co chtěj. Každopádně hladovět kvůli nim nehodlam, stejně jako pít v práci. Sice se musim uklidit do kumbálu, kam postící se muslim nevidí, ale aspoň něco. Heinzovy fazole s chlebem. To bylo dneska, zejtra bude asi písmenková polívka. Taky s chlebem. Pak už nevim. Auto neni, řidičák taky ne. Mafiánská undergroundová půjčovna nebere telefon (potřebuju prověrku?) a maník, co mi má zařídit ománskej řidičák výměnou za nějakej šustivej bakšiš pro změnu taky nebere telefon. Šmejd. Předpověd na další dny tedy dost proměnlivá, spíš zataženo s bouřkama. Švihnout tu nějradši se všim, už toho je za ty, téměř, tři roky fakt hodně.